Country Expres Každý pátek na Rádiu Sázava 89.3, 90.6, 97.5, 88.0, 99.9 FM
 

Country Expres, seriál Z historie Trampu - díl 3.

Seriál připravilo Rádio Sázava 89.3/90.6/97.5/88.0 FM

Obsah třetího dílu:
Důvody hromadného exodu mladých lidí do lesů a strání jsou stále týž. Orel, Sokol ani Skaut jim nevyhovují, to jsme tu už zmínili. Nesmíme zapomenout ani na DTJ, Dějnickou tělovýchovnou jednotu. Dril je tu stejný jako ve Skautu a Sokole. Ostatně DTJ byla v krizi uz před první vákou, tedy ještě v době Indiánské. Za každý nesouhlas s vedením, protest, námitku, byť třeba oprávněnou a nekázeň se vylučovalo...
Začínají dvacátá léta. Národní trampský historický ústav, pokud by existoval tedy, pojmenoval by tuto epochu "Dobou velkého hemžení", jež vystřídala Dobu indiánskou. Příhodný název. Živo je skutečně dost. Někdy až příliš, ale to k té době neodmyslitelně patří. Trampské osady rostou doslova jak houby po dešti, mnohé se stanou legendou a přetrvají do atomového věku, mnohé zaiknou, to ostatně tak bývá. Do některých se v tomto, třetím dílu našeho seriálu, podrobně podíváme.
A je se na co dívat. Pomalu mizí vojenské stany a objevují se první sruby. Těm honosným haciendám pražských lufťáků, jak je známe dnes, se ale nepodobají ani náhodou. Už tím, že legislativní podmínky okolo jejich stavby, člověku dnešnímu, úpícímu pod knutou byrokratické státní mašinérie, se zdají pohádkou z Tisíce a jedné noci. Stavební povolení? Zápis do "Elvéčka" a katastru nemovitostí? Ale jděte, Paďouři. Drsný westmen se takovými drobnostmi nezabývá. Přijde, uvidí, pouvažuje a postaví. S hajným se to nějak vyřídí, tedy většinou...

Tady máte jeden z takových srubů (osada Yukon, datováno asi 1924). Byly to neskutečně bizarní stavby. Dnešní úředník z pozemkového a stavebního úřadu by po spatření takovéto konstrukce spáchal asi obřadní sebevraždu. Co si jako vašnosti přejí vidět? Stavební povolení? Stavební denník? Zápis z kolaudace? Pán je zřejmě Greenhorn, že?

Bonus: Četba na pokračování
Vlastimil Rada, Jaroslav Žák: Vzpoura na parníku Primátor Dittrich

Vzpoura na Primátoru Dittrichovi se poněkud odloží. Zajedno se podíváme na historii trampských osad a života v nich a pak za druhé, si musíme také něco povědět o pohnuté historii Primátora Dittricha samotného, přesněji jeho prvního kapitána v řadě těchto slavných mužů, Jana Dařbujána ze Štěchovic. Svoji námořní kariéru zahájil jako obyčejný mladý plavčík. Z domova jej vyhnala chudoba. Život v tehdejším Povltaví nebyl lehký. Poslechl volání dálek a nechal se najmout, jako patnáctiletý (!!) hoch na Brigu Waikiki, ve druhé polovině šedesátých let století devatenáctého. Všichni námořníci světa znají ten příběh, kdy za strašlivé bouře na dohled od Havajských ostrovů, proklál harpunou strašlivého netvora, jež se nazýval v havajském nářečí "Blbounaa", což česky znamená něco jako "Ďábel z hlubin moře". Tato bestie z čeledi pilounovitých, konkrétně Pristis Blbounaa megalodoni, byl děsivý netvor, v dospělosti dosahujíc délky přes dvacet metrů a váhy víc jak čtyři až sedm tun. Na klidném moři byste jej nikdy nespatřili. Objevoval se pouze za strašivých tropických bouří. To byl jeho čas. Nadaný nesmírnou inteligencí pravěkých ryb, ze kterých geneticky pocházel, dokázal za vytí uragánu vytipovat a také okamžitě najít loď, zmítanou běsněním živlů. Scénář byl vždy stejný: Krátce vyčkal na příchod obrovské vlny, vyvolané v tajfunem bičovaném oceánu. Jakmile vodní hora loď nadzvedla a odhalila její zranitelný kýl, okamžitě, bez varování zaútočil. Výsledek byl vždy stejný. Stateční námořníci do jednoho zemřeli (mnozí hrůzou, jakmile nestvůrnou rybu uviděli) a vrak neštastné lodi našel svůj děsivý konec v oceánském hrobě.
Tento osud měl také potkat  nebohou Brigu Waikiki, která stále ještě odolávala vichru a tunám vody valícím se přes její palubu. Ale dopadlo to úplně jinak. O to se právě zasloužil do té doby neznámý plavčík, Honza Dařbuján ze Štěchovic, který za pár let po tomto dramatu v Pacifickém oceánu, stane na kapitánském můstku Primátora Dittricha...

Jak vlastně vypadá Briga? Přesně tak, jako na obrázku z Wikipedie.
(Citace) Briga byla středně velká univerzální plachetnice, používaná od 18. do 19. století v různých námořních oborech od rybolovu po válečné využití. Briga byla dlouhá 30 až 50 metrů. Poměr délky k šířce byl 4 až 5:1. Briga měla střídmé tvary a ladné linie. Na horní palubě se nestavěly žádné vysoké palubní nástavby a výzdoba byla velmi omezená.
Briga měla dva třídílné stěžně z nichž první byl o něco kratší. Na nich byly upevněny ráhnové plachty ve třech úrovních a to hlavní plachta, košová plachta a brámová plachta. Ve spodní části zadního stěžně a někdy i hlavního byla upevněna vratiplachta. Na přídi čněl dlouhý dvoudílný nebo třídílný čelen, na kterém bylo uchyceno podélné lanoví a soustava příďových trojcípých plachet (kosatky, létavky). Výzbroj této plachetnice se omezovala na několik děl a hlavní zbraní proti pirátům byla její rychlost a dobrá ovladatelnost. Tyto výhody ovšem využívali i piráti a korzáři. Brigou je například La Grace, která je pojmenována po plavidle českého exulanta a prvního známého českého námořního kapitána Augustina Heřmana. Jeho původní La Grace byla ovšem fregata (konec citace).

Takže nyní máte představu o tom, jak vlastně Briga vypadá. Na takové lodi sloužil i Jan Dařbuján ze Štěchovic, tuším v roce 1866. Na snímku je ovšem současná česká loď La Grace (Úžasná). Byla postavena v roce 2008. La Grace je přesnou replikou Brigy z devatenáctého století. Ovšem pro plavbu po světových mořích a oceánech je pochopitelně dle přísných námořních předpisů vybavena moderními komunikačními a navigačními technologiemi, včetně výkonného Diesselova motoru.
Briga La Grace má za svůj krátký život též pohnutý osud. Uchvácena děsivou bouří, byla přes heroické úsilí posádky u španělského města Marbella vržena na mělčinu, kde uvízla. Loď utrpěla těžká poškození, ale po generální opravě se Úžasná vrátila zpět na moře a to v roce 2013.
Snímek a popisek byl převzat Wikipedie.org dle licence Creative Commons. Autor snímku: Adam Silber


3. díl seriálu, včetně četby na pokračování (2. část) z knihy "Vzpoura na na parníku Primátor Dittrich si poslechněte zde>>
 
Poznámka:
V závislosti na konfiguraci Vašeho počítače a použitém prohlížeči se audiopořad po kliknutí na odkaz automaticky spustí, nebo Vás vyzve k jeho uložení. Pokud se tak stane a chcete poslouchat hned, volte "Spustit" pokud chcete poslech odložit na později, zvolte "Uložit". Dle dispozic Vámi používaného webového prohlížeče.
Zdroje:
Obrázek srubu z trampské osady Yukon je z webu "Svatojánské proudy na starých pohlednicích".
Žákovu a Radovu knihu Vzpoura na parníku Primátor Dittrich - vydalo nakladatelství K. Synek Praha, jako reprint v roce 1948.
Rozhlasová dramatizace knihy: Jan Kulík, Rádio Sázava 2015.

 

ZAVŘÍT | DOWNLOAD SEKCE | PŘEDCHOZÍ DÍL | DALŠÍ DÍL

 
 
by R & T