Obrazová galerie z archivu Františka Kavky

Obrázky jsou popisovány vždy zleva, tedy: Vlašimské nádraží před rokem 1900, motorový osobní vlak vedený motorovým vozem M 131 s postrkem před zastávkou Bolina, Trhový Štěpánov - dobová pohlednice asi z roku 1903, štěpánovské nádraží v době přestavby /1975/, můžete zde zahlédnout vedle remizy pro motorové vozy i pracovní vlak, který trhal koleje na zrušeném úseku do Kralovic, a štepánovské nádraží, jak vypadá dnes.  

Nahlédneme ještě do Trhového Štěpánova /1975/, kde právě mimo stojící manipulační vlak zrovna odjíždí k provizornímu nástupišti motorový osobní vlak do Vlašimi a Benešova, pak už se vydáváme na zrušený úsek do Dolních Kralovic. Kilometr 34,5 v místě, kde je dnes silnice a závod na zpracování králičího masa Rabbit, pohled od Dubějic ke Štěpánovu /nyní silnice/, čtyřicátý kilometr a pohled na stanici Keblov, /asi v roce 1969/, tatáž stanice koncem osmdesátých let. nyní je rekonstruována, bohužel však jako soukromý rekreační objekt, tedy nepřístupná.

Opět stanice Keblov ze stejné doby, nakládací rampa na dřevo, pohled na kolejiště s touto rampou, ale asi v roce 1969, květen 1975 - pohled z lokomotivy - Keblovem projíždí poslední nákladní vlak, po něm již nastoupí stavební, resp. bourací čety, pohled na zářez za keblovským viaduktem v km 43,0 /dnes zasypán a zarostlý vegetací - 1969/

Opět pohled na tento zářez, ale asi v km 43,2 a o několik let později, ještě před zasypáním. Zastávka Borovsko, v roce 1992 tu byla ještě podlaha zastávkové boudy, nyní zde už není zhola nic a místo je navíc na pozemku soukromé firmy. Jsme za Bernarticemi, v km 45,0 jak ostatně sami vidíte, ale kde je kilometrovníku dnes konec, Osobní vlak vedený parní lokomotivou řady 423 v km 45,8 sjíždí ke Kralovicům, a totéž místo v asi v roce 1989...

Kilometr 45,9 koncem osmdesátých let, totéž místo, ale v srpnu 1902, ještě před policejní zkouškou a kolaudací trati. Výřez z tohoto samého obrázku, kde mimo dámy se slunečníkem a dítětem je možno spatřit důkladný klenutý propustek, Bohužel dnes již asi 5 metrů pod hladinou jezera. Nádraží v Dolních Kralovicích. Přímý osobní vlak do Vlašimi, Benešova a Prahy Hl. n. je připraven k odjezdu. Pohled na staniční budovu, asi v roce 1971.

Opět staniční budova v Kralovicích, ale květen 1975, na pohled běžný posun, ale po tomto nákladním vlaku již nic ze stanice neodjede, mimo trhacího jeřábu a podvalníků s demontovanými kolejemi. "Poslední mohykáni" tedy dva zaměstnanci tehdejších ČSD, kteří dohlíželi na likvidaci stanice. Ten vpravo je pan Voslář, který vystupuje i ve filmu "Sem už vlaky nejezdí". Likvidace staniční budovy /1975 - 1976/. A to je již definitivní konec, sbohem nádraží... Enormní pokles vody v přehradním jezeře za suchého léta v roce 1991, pohled na trať, sloupky drátovodu vesměs stojí, též některé telefonní sloupy. Zde také stávalo vjezdové návěstidlo /na začátku oblouku vpravo/.

Ještě tři obrázky z roku 1991: Nechali jsme za sebou vjezdové návěstidlo a jsme v km 47,0. Toto je km 46,2 po trhání kolejí tu zůstal kilometrový kámen s uvedeným údajem a jeden pražec. Jak pražec, tak kilometrovník jsou již také pryč, stejně jako kilometrovník 46,0, který byl těsně nad hranicí maximálního vzdutí a který někdo drze vykopal v roce 2003. Pohled na nádraží, vpravo při bedlivém prostudování obrázku najdete základy výtopny. A toto je již stav, jaký je zde běžný. Rozlehlá hladina jezera...