|
Zavřít a opustit tuto stránku
zde>> |
Historie
|
Stavba
dráhy. Díky tomu, že dolnokralovické
okresní zastupitelstvo si dobře a včas uvědomilo důležitost železničního
spojení a především význam železnice pro rozvoj regionu, započala jednání o
stavbě dráhy již koncem devatenáctého století. Nutno kvitovat pochvalně, že
přes všechny překážky, zejména administrativní se nenechalo od tohoto záměru
odradit. Za klíčové můžeme označit datum 27. listopadu 1899, kdy, podle
říšského zákona č. 242 byla vydána koncesní listina pro akciovou společnost
"Místní dráha Benešov - Vlašim". Mimo běžných podmínek stanovila tato
koncese i ukončení stavby a uvedení dráhy do provozu do dvou let ode dne
vydání. Pro stavbu byla vybráno podnikatelství staveb Ing. B. Bořkovec a
Arch. O. Dvořák. Jako dozorčí orgán bylo c.k. ministerstvo železnic. Stavba
byla započata sice až v červnu roku 1901, ale tempo stavby bylo neobvykle
rychlé a stavba sama pokračovala bez velkých komplikací. Trasa dráhy procházela velice
členitým terénem, což znamenalo že zde byla dlouhá stoupání a spády, místy
až 26‰. Poloměr oblouků neklesl pod 180 metrů, ale počet těchto oblouků s
minimálním poloměrem zde byl daleko vyšší, než na úseku z Benešova do
Vlašimi. Na trase bylo nutno vybudovat značné množství malých mostních
staveb, převážně různé velikosti propustků, od jednoduchých s kamennými
překlady až po poměrně velké, s valenou klenbou a opěrnými zídkami.
Nehodnotnější mostní stavbou je rozhodně
kamenný viadukt v údolí Sedlického
potoka v km 41,6. tato stavba, která se dodnes zachovala, leží v uzavřeném
vodárenském pásmu I. stupně vodní nádrže Želivka. Je k vidění ze silnice z
Keblova do Bernartic, která vede od tohoto mostu asi 100m jižně, těsně za
hranicí uzávěry, po hrázi retenční nádrže. Most je při plném vzdutí jezera,
částečně zatopen, ale můžete jej obdivovat jako stále existující doklad
kvalitní práce převážně italských dělníků a kameníků. Pokud se pozemních
staveb týká, nebylo zde zvláštností, staniční budovy ve Zdislavicích,
Trhovém Štěpánově a Keblově byly typizované objekty, sejné jako například v
úseku Benešov-Vlašim /Postupice, Domašín/. Vyjímkou byla pochopitelně
staniční budova v Dolních Kralovicích, velká dvoupatrová stavba s krytým
peronem, kancelářemi a čekárnou. V patrech byly mimo nocležny též služební
byty.
Firmě Bořkovec & Dvořák se
podařilo, i přes počáteční zpoždění, stavbu dokončit v termínu a v dobré
kvalitě. Technicko-policejní zkouška proběhla 10. října 1902, a slavnostní
zahajovací jízda se konala ještě týž den. Pravidelný provoz podle jízdního
řádu pak o den později, 11. října 1902.
|
Historie - obrázková část |
Vjezdové
návěstidlo u Vlašimi pohled směrem k Trhovému Štěpánovu. Diapozitiv z roku
1967. |
Trhový
Štěpánov na dobové pohlednici z roku 1902. Je zde dobře patrno i právě
dostavěné nádraží... |
V
minulosti bylo dobrým zvykem o víkendech vypravovat přímé vlaky, vlastně
přímé vozy z Prahy, tehdejšího hlavního nádraží, až do Dolních Kralovic.
Fungovalo to tak, že k osobnímu vlaku do Tábora a Českých Budějovic byly
přidány čtyři vozy, které byly v Benešově odpojeny, připojena parní
lokomotiva zpravidla řady 423 a už se jelo. V neděli to samé, ale v
obráceném pořadí. Na obrázku je vidět křižování těchto osobních vlaků ve
Vlašimi. Pozoruhodné je složení vlakové soupravy do Kralovic /úplně vpravo/.
Pestrý "cirkusový" slepenec vozů různých typů a stáří, nasvědčuje rozsáhlé
devastaci vozového parku Českomoravských drah za války. V té době muselo
jezdit doslova všechno, co mělo kola. Snímek pochází asi z roku 1947 až 49 a je zajímavý mino jiné tím, že byl
pořízen fotoaparátem Kodak, na dnes již zaniklý formát svitkového filmu 4 x
6,5 cm... |
Rub
a líc jízdenky pro zvláštní vlak z Trhového Štěpánova do Dolních Kralovic a
zpět. Zajímavost pro sběratele: Tato jízdenka byla vydána v limitovaném nákladu pouhých 200 kusů. Tento spoj byl poslední osobní vlak který jel tímto směrem... |
Německy
psaný plakát oznamující zahájení pravidelného provozu železnice z Vlašimi do
Dolních Královic. Stalo se tak 11. listopadu 1902. Slavnostní zahájení bylo
o den dříve 10.11. 1902. Noviny tehdy psaly: "Z Vlašimě: Otevření
dráhy z Vlašimě do Dolních Kralovic slavnostním způsobem stalo se v pátek
dne 10. tm. za přítomnosti p. dv. rady Pally a zástupců vlády aj. V Dolních
Kralovicích slavnostně ozdobených očekáván byl vlak obecním zastupitelstvem
s p. starostou Lanzem, zástupci samosprávných, státních i vrchnostenských
úřadů a nesčíslným počtem radostně naladěného obecenstva ..." (Hlasy od
Blaníka, roč. XVIII. - 1902) K té příležitosti se stala jedna velice trapná
věc. Občanům zdislavickým se nikdo nenamáhal oznámit, kdy bude zahajovací
jízda. Poněkud odlišná nálada panovala tedy ve Zdislavicích, jak píšou
ty samé noviny: "...Co jsme se natěšili na slavnost tu - ale sklaplo nám
všem! Obec naše byla připravena důstojně a slavně oslaviti tak nikdy
nevídaný zjev v krajině naší. Všecky spolky, obec. zastupitelstvo, hudba a
vůbec všecko občanstvo připraveno k oslavě ku zahájení jízdy. A co se stalo?
Obec naše nebyla ani uvědoměna, kdy zahájena bude jízda. Až teprve po
zahájení na večer zaslány byly plakáty oznamující zahájení jízdy... Takový
akt slavnostní stávající se velmi zřídka v životě lidském, má se každému
státi milou a vzácnou upomínkou, a co u nás? Žádný o ničem nevěděl, jen
několik babiček seběhlo se do nádraží. Tím cítí se obec naše skorem
uražena...." (Hlasy od Blaníka, roč. XVIII. - 1902) |
Nebojte
se, nejde o mystifikaci. Stanice v Keblově byla otevřena také na podzim
1902. Ale jaksi nanečisto. Pouze pro osobní přepravu, nikoli pro nákladní. Z
jednoho prostého důvodu: Leží, či vlastně ležela asi 1 km mimo obec a
vedla k ní pouze špatně schůdná pěšinka. Tedy, pokud tam vlak složil zboží,
museli by jste jej odnést v rukou, nebo naopak. Silnice sem byla postavena
právě až v roce 1903. Pak už stanice sloužila plně svému účelu. |
Služební
dopis z roku 1926. Občané Bernartic, kde byla zastávka Borovsko a Sedmpan, u
stejnojmenné zastávky se domáhali prodloužení nástupišť na těchto
zastávkách. Aby nemuseli, pokud byl vlak dlouhý, skákat do příkopu. Bylo jim
vysvětleno, že v týdnu jezdí tzv. kolejové autobusy, což byly motorové vozy
M120.1 /tzv věžáky/ a parní vlaky o 10 až 12 vozech pouze v neděli. A bylo
to... |
Tentokráte
služební telegram, /vpravo/ kde se žádá dovybavení jízdním řádem a
osvětlením nově vzniklá zastávka Dubějovice. Tento jízdní řád máte hned
vedle. Zastávka Dubějovice stála asi 300 metrů mimo vesnici. Tuto zastávku
používali i obyvatelé Javorníka. Ti už to měli ale "z ruky". asi 1,5 km přes
les... |
Výškový
diagram trati z Vlašimi do Dolních Královic. Trochu to připomíná horskou
dráhu. Z Vlašimi, /390.26m/ vlak vystoupá před zastávkou Bolina do 467,7m,
tedy o 77,4 metru, což je o něco výše než Petřínská rozhledna. Sestoupíme
pak do údolí Štěpánovského potoka na kótu 379,0 metru, což je na pěti
kilometrech sešup o 91,7 metru. poté znovu nahoru k Sedmpánům, pak dolů do
Keblova a za kamenným mostem znovu nahoru k Bernarticům, tedy k zastávce
Borovsko, pak už definitivně dolů na 374 metrů do Dolních Kralovic...
Červená část je doposud v provozu, černá zrušena. Krátká zelená úsečka je
mimoúrovňové křížení se starou protektorátní dálnicí, nyní D1. |
NAHORU |
|
|