Toto je prolog ze zajímavé knihy Františka Kavky "100 let místní dráhy Vlašim - Trhový Štěpánov - Dolní Kralovice", která vyšla v roce 2002 a je dnes beznadějně rozebrána. Zajímavým způsobem popisuje historii železnic na Podblanicku. Pokud to bude možné, některé části bychom zde uveřejnili...
Slovo úvodem
 Počátkem 
měsíce října 2002 uplyne plných 100 let od zahájení železničního provozu na 
trati z Vlašimi do Trhového Štěpánova a Dolních Kralovic, druhé části místní 
dráhy Benešov - Dolní Kralovice.
Počátkem 
měsíce října 2002 uplyne plných 100 let od zahájení železničního provozu na 
trati z Vlašimi do Trhového Štěpánova a Dolních Kralovic, druhé části místní 
dráhy Benešov - Dolní Kralovice.
Žel, osud nepřál tomu, aby se místní dráha v celé své stavební délce dočkala 
tohoto význačného jubilea. Počátkem let sedmdesátých 20. století padlo totiž 
definitivní rozhodnutí v souvislostech s výstavbou vodního díla na Želivce, 
ukončit železnici stavebně i provozně v žel. stanici Trhový Štěpánov. Tímto 
rozhodnutím vzaly definitivně svůj konec vášnivé diskuse zastánců ukončení dráhy 
na katastru Borovska či Bernartic, Keblově nebo Trh. Štěpánově, ale i extrémní 
návrh na ukončeni železnice již ve Vlašimi za odbočnou výhybkou na vlečku 
dnešního podniku Sellier & Bellot, a.s.
Souběžně se zánikem části železnice (14 km) zmizely i nejkrásnější partie z celé 
lokálky!! Od řeky Želivky až do Benešova. Z map a turistických průvodců se 
vytratilo také malebné městečko Dolní Kralovice, tvořící zde přirozené 
politické, hospodářské i kulturni středisko, které svému zrodu před mnoha 
staletími vděčilo právě řece Želivce, původně zvané Sázava západní. Táž řeka se 
vlastně díky Čistotě vody a vyrovnanému celoročnímu průtoku postarala i o jeho 
zánik.
Stávající nové Dolni Kralovice, vybudované stranou komunikaci a jako umělá 
středisková obec, přes mnohé snahy a úsilí samosprávy i občanů, své místo v 
regionu stále zatím hledají. Přestože od zrušení přirozeného historického 
střediska uplynulo již několik desítek let, Dolnokralovicko se stále s touto 
skutečností nevyrovnalo, ale nesmířilo se ani se zánikem železnice, která 
podstatným způsobem obohacovala zdejší život i veškeré dění.