od Jenda » sob bře 31, 2007 2:10:20
Vynikající odmašťovadlo je v tomto případě tichloretylen, tedy čichačům známý toulen. Nechá se koupit v dogerii. Je to skutečne razantní přípravek, pozor na ruce a oči. Vysušuje kůži a stříiknutí do oka /pokud je to POUZE jen jedna malá kapka/ neznamená většinou vážný úraz, ale způsobí strašlivé bolesti. Každopádně je v tomto případě dobré vyhledat lékaře, pokud nesnesitelný pálení během chvíle neodezní. Benzín /čistý vždy bez oleje!!/ obyčejně nepomáhá, není tak agresivní. Pak už je vždy v nouzi lepší čistý aceton.
Teď kvěci: Nalití odmašťovadla sice může pomoci, ale to neodstraní většinou příčinu, tou bývá opotřebovaný, nebo i prasklý "O" kroužek na hřídeli přímo ve spojce, nebo také gufero těsnící karter /blok motoru/ v místě výstupu obou dutých hřídelí /jsou vloženy soustředně v sobě na třetí hřídeli, která je předlohou a vede přes volnoběžku až k pastorku na druhé straně/ z prostoru rychlostní skříně. "O" lroužek pak těsní tu nejmenší hřídel uvnitř té větší. Gufero na bubnu těsní hřídel 1 a 2. Další Gufero těsní hřídel č. 1 /tu nejsilnější, která nese celý buben /Gufero je gumový těsnění s břitem a vloženou pružinkou/ je investice řádu desítek korun, "O" kroužek /malý gumový kolečko/ pak je korunová záležitost. Měli by to mít. Gufero, /teď nevím z hlavy rozměr, je udáván číslem/ je univerzální motosoučástka a je k dostání vždy. V motorech, i automobilních je jich mraky, různých velikostí. "O" kroužek už je speciálnější díl, používají jej hodně Babetty. Ale také je k dostání. To je potřeba koupit. I kdyby si třeba gufero, či "O" kroužek neměnil, hodí se později určitě. Na motoru k Babetty je použito tuším pět kusů Gufer, dvě nejmenší a stejná /klika, výstup z obou karterů/ a tři různá /Buben spojky II. hřídele 1 a 2/ tam je o něco menší, levý karter /hlavní hřídel spojky II č.1/ zde je použito největší a pravý karter na straně pastorku, tam mám dojem, že je každé jiné. Jejich montáž není takový problém, dělal jsem to jednou, dokonce na cestě, prasklo, co naděláme. Nechá se staré širokým šroubovákem opatrně vypáčit a nove tam s citem /!!!/ obrácenou rukojetí šrobováku decentně naklepat. S "O" kroužkem je to trochu složitější. Ne montáž, či demontáž, to je už sranda, ale pořadí dílů se musí zachovat. Sesadí se nedřív spojka II. Tedy buben a česlisti s držákem, který je pevně navařen na hřídeli č. 2, Buben s čelistma je tam, nandaváš "O" kroužek: Od bloku motoru je to: Dvě planžetky, "O" kroužek a jako poslední rozpínací kroužek. Ten vypadá jako malinkej prstýnek s tupým břitem na jedné straně. Tím břitem přijde vždy směrem k "O" kroužku. Pak už jen vnitřní díly spojky II., tedy unašeč čelistí, jsou to dva silné plechové díly /asi 2-3mm/ jeden z nich má chromované plošky a zapadají přesně do sebe a do vybrání na vnitřní hřídeli. Jakákoliv chyba v pořadí znamená, že to poteče. A spojka po pár kilometrech zase začne klouzat, většinou tak, že to už nenakopneš.
A teď veselá historka nikoli z natáčení, ale z jedné mých kdysi častých cest na Moravu:
Že se nedbalá montáž "O" kroužku svinsky nevyplácí, jsem se jednou přesvědčil. Stalo se mi to jednou u v krpálech u Poličky, jel jsem domů ze Svitav. Nebylo to původně kvůli voleji. Povolila se mi hlavní matka na spojce II. Naštěstí spadla jen do plastovýho krytu spojek a současně vyjel z uložení buben dvojky a opřel se o ten kryt. Stane se to. Nemusí to bejt fatální závada, ale pokud je jezdec prase a ihned nezastaví, může bejt dost nepříjemnej problém, tedy ustřihnutí unášecích zubů na obou hřídelích, končící odvozem nepojízdný motorky a půlením motoru, tedy servisem. Jak to zarachtalo a vyskočila dvojka, kamžitě chcípám, kryty jdou dolů, vidím a řeším. Naštěstí nic zlýho, vybrání na obou hřídelích to naštěstí přežila, nevomlátilo se to. Pravda, ukrůplo to trochu oleje do spojek, ale to nás skalní jezdce, nerozhází. Musel jsem tedy mimo sestavení spojky čistit a odmastit. Takže i na ten volej vlastně došlo. Spravoval jsem to, klel jak pohan, chvátal a přehodil rozpínací kroužek s "O" kroužkem. Míjeli mne zrovna dálkový cyklisti, sportem ke zdraví a neříkali nic. Složil sem to nakop a po třech kilometrech ten peleton předjel. Byli v mírným kopci, již utahaný a tak to nebyl problém. Ještě na dohled od nich, byl jsem už na kopci, to začalo klouzat znova a dvojka už tam nepadla. Něco si posral Jeníčku, říkám si. A už mi to dochází. "O" kroužek. To mám za to, jakej sem vůl. Kvalt a pak je času dost. Zastavil jsem u lesa a rozhodil sem to znova, čekám až to vychladne, abych se do toho dal. Toulen na odmaštění pochopitelně vozím sebou. Sportsmeni už tu byli, dojeli mne a chechtali se. Nejede? Nejede?? Hahaha! Jó, to sou ti motoristi!!! Místo aby se zeptali co se mi stalo a zda nepotřebuji pomoc. To mne fest a neskutečně nasralo. Vokázal jsem jim fakůvku. Zaslech jsem snad i poznámku o namachrovanejch frajerech. Na mou adresu. Zvedli rypáky a odfrčeli. Za 20 minut to bylo vochlazený tak, že se to dalo vzít do ruky. Vodmastil, pozorně složil podle pořadí a nakopnul. Na první ťuk. Skočím na stroj a jedu. Spojka je už O.K. Před Novým Městem u Žďáru n/S je strašlivej kopec, dlouhej a hroznej. Asi 10%. Byl jsem v tý době ještě štíhlej kluk, cca 64 kg netto. Babetta, moje věrná černá přítelkyně se zakousla do toho krpálu s chutí a za dvě, nešel jsem pod 30km/h. A co nevidím? V půlce toho příšernýho vrchu dupají ti vysmátý sportovci, zalomený, se zpocenejma ksichtama na řídítkách, nejlehčí převod a námahou plivají v tom červnovým hicu plíce. Ale neslezou, sportovní čest a takový ty kecy, to znám. Znova jsem je předjel. Když jsem byl před nima tak 30m přišla chvíle odplaty. Es komm der tag!! Podtrhl jsem plyn a Babetta v kopci ochotně dala za jedna. Přidal jsem znova, ale ne tak by to tam začalo cpát dvojku a přivřel sytič. Naštestí první díl kopce končil a byla tam asi 100m krátká rovinka /v kopci bych se sytičem neměl šanci/. Mazal jsem v tý době M2T. To není jen olej, to je hrozná chemická zbraň a kladivo na ekology, zbavila mne již jednou dotírajícího psa při nočním průjezdu Brodku u Přerova. V zrcátku jsem spatřil vražedná oblaka hustého modrého dýmu a cyklisty svíjející se v křečovitém kašli, slézající z kol. Nechci přehánět, nekteří i dost rychle, téměř padali. Já vám dám: "Nejede, nejede" a "to jsou voni motoristi"... Nejsem v jádru parchant, ale pro každou svini se někde vaří voda, říkáme u nás na Podblanicku. Rovinka končila ti zdatnější, co nabyli opět vědomí, už nasedali. To by nebylo dobrý, olympijský ideály by asi tutově šly stranou a jich bylo skoro deset, i když po tom chemickým útoku měli asi tři tutově dost. Seděli ve škarpě a nechápali. Dal jsem "plný chod", sytič s cvaknutím automaticky vyskočil a stroj zabral. Dvojka ta vlítla hned a byl jsem v dáli...