Srovnávání vzdáleností nemá vůbec žádnou vypovídající hodnotu. Je totiž rozdíl, když jedete vesměs po rovince po pěkných asfaltových cestách a když jedete po rozbitých horských cestách úplně mimo civilizaci. 200km v prvním případě je projížďka růžovým sadem, kdežto v druhém případě dobrodružství s velkou fyzickou zátěží.
Z tohoto ohledu mi připadne mnohem náročnější například objet celou Českou republiku kolem hranic, než dojet k Baltu nebo k Jadranu a o tom jsem přesvědčen. Vloni jsem objížděl ČR s kamarádem a to byly takové převýšení a klesání + jízda po rozbitých cestách, že se tomu snad může vyrovnat jen cesta na Ukrajinu. Bylo to 1600km (vynechali jsme Jeseníky a Beskydy, kde to už máme projeté, měli jsme na dovču jen 8 dnů), kdy se denně najelo 200km v těch nejnáročnějších podmínkách a vystoupalo se někde mezi 2-3 výškovými kilometry. Pro představu to je takové převýšení, jako kdybych třeba 3-4x za den vyjel ze Špindlu na vrchol Sněžky s 30kg nákladem v košíku Babetty do stoupání 10-15%. Po této dovolené jsem přesvědčen, že Babetta vydrží opravdu extrémní podmínky. Za celou dovču jsem akorát jednou píchl a čistil svíčku, jinak bez poruchy.
Příští rok plánujeme 2000km dlouhý výlet na Jadran do města Puly na Istrii přes Maďarsko, ale to už bude ve srovnání s cestou kolem ČR odpočinková dovolená, kdy je v plánu denně ujet 130-150km a to ještě po rovinkách.
Pokud vás ale zajímá opravdu největší nájezd, tak v 70.letech se vydali 2 dobrodruzi do Afriky projet okruh Saharou na Babettách 207. Ten nájezd byl pár tisíc km. Babetty byly vybrány proto, protože to byly v té době nejspolehlivější stroje. Kdo si chce počíst, tak zde je článek
http://jawamoped.com/html/sahara.html