výkon vs. vlhkosť vzduchu

[tomingo]

je známe, že ak má vzduch vyššiu vlhkosť, tak motor lepšie "ťahá". všimol som si to aj na babči, keď som sa previezol hneď po búrke - to bola radosť jazdiť. budem rád, ak mi to niekto fundovaný vysvetlí, lebo akosi to neviem pochopiť a stále nad tým maturujem... vďaka! tom

[Woozie]

Podla mna je to tak ze ked prsi tak vsetok prach vo vzduchu sa usadi na zemi, zmeni sa na nejake sracky a tym padom nasavas cisty prefiltrovany vzduch. Mozno by bolo dobre vymyslet nejaky maly zvlhcovac a dat ho pred sanie. Co ja viem zobrat nejakemu astmatikovi respirator alebo ako sa to vola(to je ta blbost cez ktoru dychaju ked im je blbo) a nejak to dat na babku.

[SETTY]

ano je to tak aj pretekarske specialy to pouzivaju je to vsetko o tom ze voda obsahuje kslyk a v malom množstve to ma priaznivi vplyv na spalovaci proces

[igoreva]

To, že výkon po burke je lepší som si všimol aj ja. Pri tak malom motore ako je v Babči naň pôsobia aj malé zmeny tlaku a vlhkosti. Vlhký vzduch je hustejší a preto sa lepšie preplňuje valec.
Igor

[Jenda]

Všimli jste si dobře. Pokud se jede při dešti, nebo v mlze vlhkost vzduchu je o mnoho vyšší a též nižší teplota. Ten rozdíl je markantní, dokonce motor má tišší a klidnější chod. Vlhkost, která se dostává se směsí do válce se zákonitě odpařuje a tím snižuje teplotu směsi před zapálením a hoření je efektivnější. Též se motor lépe chladí. Ale toto je známá skutečnost a málokdo ví, že Němci za války s tímto experimentovali, například vstřikováním vodní emulze do motorů stíhaček, tuším Me 109. Motory těchto letadel, zvláště při leteckých soubojích pracovaly vždy v hraničních oblastech výkonů a otáček. Údajně to mělo na životnost motorů dobrý vliv a snižovalo to výrazně opotřebení a možnost závažný poruchy...

[SETTY]

ano pouzivalo to letectvo na zvysenie vykonu volalo sa to forsaz a aj na ekonomik relly to vyuzivali aby znizily spotrebu

[Jenda]

Ale Setty. Forsáž je něco úplně zcela odlišnýho a používá se to stále, hlavně na letadlových lodích ke zkrácení startu, společně s parním, nebo elektrickým katapultem. Forsáž je přídavný vstřikování vzduchu /někdy taky plynnýho kyslíku nebo tekutého chemického okysličovadla/ a současně paliva, tedy leteckého petroleje /kerosinu/ u proudových motorů za posledním stupněm turbiny. Tlak je /za chodu motoru/ v tomto prostoru tak vysoký, že zajstí efektivní vyhoření paliva a využití jeho energie. Dochází k drasticky razantnímu zvýšení výkonu /někdy až o 250%/ a celý agregát pracuje částečně v režimu raketového motoru. Vzhledem k tomu, že se toto děje až za turbinou, nic se neničí. Dokonce zpětný tlakový rázy, zpravidla ve formě vln mají dokonce snahu hnací rotor turbiny mírně ubrzdit /kompresorová část rotoru je úplně vepředu, běží přes reduktor a tohoto dění se nezúčastňuje/. Jediný co je namáhaný, tak to je drak /trup/ letadla a pilot samotný, který dostane při forsáži pěkně zakouřit. Ale maníci od letectva jsou na to zvyklý. Normální pasažér, tedy civil by při forsáži asi skapal, nebo alespoň by se pořádně poblil. Má to ale jednu drobnou kosmetickou vadu: Spotřeba paliva stoupá minimálně pěti až osminásobně. Tento fakt, už proto že spotřeba proudového motoru i v normálním režimu chodu je víc než veliká, určuje teto postup jen jako řešení krátkého startu /viz výše/, nouzových manévrů a vystoupání, zpravidla v boji. Navíc je otázka forsáže při startu velmi problematická, pokud leží vojenské letiště /civilní letouny tuto kratochvíli neprovozují/ blízko obytné zóny. Hlučnost motoru už z pěkně hustejch 110 -120 dB vystoupá až na 145 dB a více. To už není kravál, ale skutečný peklo na zemi. Pokud cheš vědět ja to vypadá, zajdi k dělostřelcům a postav se tak 2 metry od ústí hlavně až budou střílet. To je asi tak nějak stejný...
Poznámka: Forsáž umožní pilotovi proudový stíhačky i jednu zajímavou figuru, tzv. "let ve svíčce", kdy letoun stoupá kolmo vzhůru za maximální rychlosti, jako raketa /v podstatě nyní jako raketa letí/ a vztlak na křídlech se neuplatňuje a letoun je doslova nesen motorem. Tuto legraci si ale může během operačního letu dovolit tak jednou, dvakrát. Pokud se rozhodne se takto bavit déle, je bez šťávy. A kdyby čirou náhodou vezl pasažéra bez výcviku, tak ten na to asi nikdy nezapomene, nehledě k tomu, že po návratu na letiště ho vyndají z letadla jako žalostnou trosku a v životě už do letadla, včetně větroně, nevleze...
Vstřikování vody /tedy vodní emulze/ výkon nezvýší. To zvýšení je dáno režimem chodu, kdy ke motor extrémně namáhán. Pomůže motoru překonat ktritický bod chodu ve vysokých otáčkách za hranicí životnosti a v normálním režimu zlepší proces spalování směsi. A motor má citelně klidnější chod, dovolující vyšší otáčky a tím i vyšší výkon. Nic víc.

[igoreva]

Jenda, vedel by si mi poradiť ako odhadnem, že motor sa prehrieva a že si treba dať fajčiarsku pauzu.?
Mám tiež vymenený piest (po výbruse a výmene kľukovky) a už po krátkej jazde sa motor dosť zahreje. Kvapka vody mi zasyčí na rebrách okamžite a karter môže mať takých 90 stupňov. Je to veľa alebo málo?
Má tu niekdo nápad ako sa doplní do Babetty termistorový teplomer na meranie oleja? Kde umiestniť čidlo a čo sa dá ako hotový výrobok na meranie použiť? Bolo by to celkom užitočné zariadenie. Veď Babetty sa dosť často prehrievajú a niekde som čítal, že až 60% porúch motora je od prehriatia. Je to proste malý motor a vplyv tepla je naň veľký.
Ďakujem.
Igor

[bmk]

Já tedy nevím a nechci oponovat,ale mně se zdá,že i při dešti a po něm mi jede babka pořád stejně.Neshledávám zvláštní rozdíl.

[bmk]

Jenda, vedel by si mi poradiť ako odhadnem, že motor sa prehrieva a že si treba dať fajčiarsku pauzu.?
Mám tiež vymenený piest (po výbruse a výmene kľukovky) a už po krátkej jazde sa motor dosť zahreje. Kvapka vody mi zasyčí na rebrách okamžite a karter môže mať takých 90 stupňov. Je to veľa alebo málo?
Má tu niekdo nápad ako sa doplní do Babetty termistorový teplomer na meranie oleja? Kde umiestniť čidlo a čo sa dá ako hotový výrobok na meranie použiť? Bolo by to celkom užitočné zariadenie. Veď Babetty sa dosť často prehrievajú a niekde som čítal, že až 60% porúch motora je od prehriatia. Je to proste malý motor a vplyv tepla je naň veľký.
Ďakujem.
Igor

Tak to se mi zdá poměrně horké...Já na to pomalu dám ruku a nespálím se,po jízdě...

[Jenda]

Udělat by to šlo. Problém je v tom, že Babetta nemá standartní vypouštěcí šroub oleje /je tam jen malý šroubek/. Velký motorky a skůtry tam mají zpravidla větší šroub M12x1,25 nebo M12x1,5 ale i větší M14x1,5 /motory Minarelli/ a podobně. Na tuhle velikost se dělají i čidla, Bývají od M8 a větší, standart je M12-M14. Dělají se ve tvaru těch šroubů, většinou z mosazi a je tam konektor, nebo z toho vede rovnou drát, zem je přímo na tom šroubu. Ke každýmu teploměru je identický čidlo doporučený výrobcem budíku. Výroba doma jde, pokud jsi kovanej v slaborpoudu. Musíš koupit nějakej termočlánek, postavit /přesněji upravit/ k němu měřák. To znamená nějakej jednoduchej obvod na bázi komparátoru. Zařízení musí mít dále usměrňovač a stabilizátor, jinak by otáčky motoru a zapínání světel ovlivňovaly měření. To není problém, stabilizátory se vyrábí integrované na různý napětí a proudy. Jsou velmi přesný /na desetiny voltu/ poměrně levný. Ten, co se prodává na Babettu pochopitelně použít nejde. Kapitola sama o sobě je vlastní měřák. Ten musí bejt dost citlivej /50 - 250 mikroampér/, odolnej proti vodě, vibracím a otřesům, tedy nejlépe budíky z armádního výprodeje, který mají většinou, tak v 90% navíc již vestavěný osvětlení, nebo mají alepoň osvětlovací štěrbinu, či hranol, ke kterýmu se dá žárovka. Pak to celý ocejchovat doma v kastrůlku s volejem + laboratorním teploměrem do 150 st. na sporáku. Voda se nehodí, vaří v našich nadmořskejch výškách /300 - 700 m. nad mořem/ již asi při 90 - 95 st. a víc nahoru nejde. Kritická teplota voleje u 4T motorů je 120 st. U 2T to může bejt o měco malinko výše, ale spíše to bude stejný. Nad tuto teplotu volej již ztrácí vizkozitu a nemaže.
Pak je další řešení a to olejový teploměry ve formě zátky, šroubují se místo nalejvacího šroubu. Jsou malý, efektní, přesný, plněný brzdovou kapalinou /to kvůli uklepání ručičky a měřícího systému vibracemi motoru/. Ciferník je o něco větší než původní zátka, ručkovej měřák se stupnicí do 270 úhlových stupňů má zpravidla rozsah 40 - 150 st. celsia/, kapalinová náplň dělá pod sklem budíku efektní bublinku a používají se současně jako měrka oleje. Nevýhodou je to, že nejsou na řídítkách a pokud zadřeš, můžeš se na teploměru dodatečně přesvědčit, že si to uvařil. Nebo každou chvíli zastavit a pokoukat, kolik to jako vokazuje. Na Babettu nejde, i kdyby měli se závitem shodným s plnícím šroubem. Důvod je jasnej: Odzvdušnění rychlostní skříně. Zašroubováním teploměru by se tlačil volej guferama ven. Pak je tu cena: 750 - 2800,- peněz.
Řešení by na Babettu přece jen bylo: Je jím digitální teploměr Stage 6, cena není zas tak drastická, asi 1180,- peněz. Dodává se /v ceně/ s čidlem pro vodníka Minarelli, což je na Babettě k prdu. Ale lze k němu dokoupit senzor, pro vzduchem chlazený motory, kterej se montuje pod svíčku, jako podložka.
Zde je ten teploměr: http://www.vltava2000.cz/scooter-tuning ... mentID=724
Tady čidlo: http://www.vltava2000.cz/scooter-tuning ... mentID=724

Pokud máte někdo na zahradě naftovej pramen, či uhlenou sloj a tím pádem rodiče milionáře, tak asi za 2600,- lze koupit podobnou věc ale je to již teploměr, hodiny a otáčkoměr v jednom. Viz:
http://www.vltava2000.cz/scooter-tuning ... mentID=724
Obrovská výhoda tohoto otáčkoměru je ta, že je digitální, nechá se jednoduše namódovat na 2T nebo 4T motor a velice americky snímá implulsy ze zapalování. Jednoduše se omotá pár závitů drátku okolo kabelu ke svíčce. Což se u fajnovejch drahejch otáčkoměrů nedá říci, některý dokonce vyžadují buď napojení na CDI a nastavení kladných či záporných pulsů, nebo přímo snímač na klice/!!!/
Oba přístroje jsou od stejnýho výrobce /Stage 6/ a co je nedjdůležitěší: Mohou se napájet buď z palubní sítě /12V/, což u Babetty je passé, ale oba přístroje mají vlastní baterii. V tom případě ale rozumě zacházíme s podsvícením, tedy vypneme jej. Pokud to nějak přibastlíme na palubní síť Batetty, může to svítit ve dne, i v noci...

Ještě ten odhad, platí pro nornálně zaběhnutý motor:
Pokud na motoru udržíš /podle nátury/ dlouhodobě ruku, má do 45 - 50 st. /doporučeno ohřát motor/
70 - 80 st. To už je jen a letmý dotek a ucuknutí /běžný stav/
90 - 100 st. Motor evidentně hřeje, je to cejtit trochu i na dálku /horní hranice, ale dá se s tím jet. V kopcích a za vedra je to normální/
120 st. Motor doslova topí, ohřívá se silně i spodní část rámu. /Doporučeno zastavit a nechat vychladnout. Jet jen v nejnutnějším případě a to jen pomalu, pokud možno na 2 stupeň. Jízda do prudkého stoupání a na 1. stupeň je již důrazně nedoporučena!!/
130 st. a výše Motor vyloženě žhne na spodním části rámu nelze udržet ruku. Při tomto stavu se již většinou projevuje i pokles výkonu motoru a změna zvuku /tzv. zvonění/. Okamžitě zastavit a vypnout. Hrozí zadření. V prvních patnácti minutách, každý 2 - 3 minuty prošlápnout s vypnutým zapalováním a otevřeným přívodem paliva, nebo je možno asi pět minut velice opatrně sjíždět s kopce s otevřeným přívodem paliva a vypnutým zapalováním. Max asi 10 - 15 km/h. Tedy na hranici sepnutí spojky. Pak nechat ve stínu vychladnout motor pod tak na 70 st. Opatrně znovu jet. Máme li sebou olej, přimažeme tak na 1:30, 1:25. Pokud je to nutné a jsme daleko na cestě, uděláme delší pauzu /klidně i hodinu/. Pakli je vedro, počkáme až klesne okolní teplota, nebo zjistíme např. podle mapy, zda se nedá strmý úsek objet jinudy a zda se to vyplatí.

[klusik]

No, všiml jsem si toho taky, a to nejen na Babetě. Jinak jezdím Fordem Mondeem a tam to "funguje" taky. Myslím, že to má co dočinění s efektivitou tepelného cyklu motoru, protože čím lepší chlazení, tím více energie s paliva dostaneme (rozdíl teplot je úměrný efektivitě tepelného (carnotova) cyklu). A Carnotův cyklus je nejefektivnější, když se chladí na absolutní nulu, ale to by u babety asi neklaplo