Babetta fórum na serveru speaker.cz

v jinem vlakne kde se resi alternativni karburatory jsem resil priruby. Vypalil jsem si laserem z 3mm oceli na B207/B210 a zjistil, ze ne uplne presne pasuji! Roztec M5 svorniku u valce sani B207 i B210 jsem nameril cca 32mm, tak jsem to tak nakreslil a nechal udelat vypalky, diru d=5mm (pro M5 svornik). Jenze chyba, ani na jedne Babette mi to uplne nesedelo . Jediny problem byl v rozteci, svorniky tam nesedely a nesedely, pilnik to vyresil. Tak jsem meril ruzne Babetty a vyslo mi, ze priruby nemaji diry d=5mm, ale d=5,4mm ! Pricemz vetsinou roztec byla 32,2mm. Je to mozne, ze jsem se nechal uchlacholit hezkym cislem a nedomeril presne? Nebo jim to litalo treba o +-0,2mm a priruby skutecne maji mit svornikovou diru 5,4mm, ktera to kompenzuje ? Co si myslite?

Tato priruba neni prvni dil, kde mi neco nesedelo. Obcas kdyz prehodim dily mezi ruznymi Babettami mam pocit, jsou ruzne.

+-0,2mm je v normě podle strojních tabulek , nejsme v NASA

bigj66 píše:+-0,2mm je v normě podle strojních tabulek , nejsme v NASA

Vzdyt to je celkem v jedne ose o 0,4mm !! To mam i pri praci s pravitkem vetsi presnost. Netusite, jak obrabeli kartery? Tam kde jsou hridele doufam obrabeli oba kartery alespon dohromady ... jestli jim ale ujelo neco v prevodovce o tech 0,4mm tak se uz nedivim, ze co Babetta to unikat. Nebo v klikovce, valci ...

K memu prekvapeni ale priruba na cinsky kaburator sedi 100% perfektne. Evidentne dnesni cinan to ma zmaknute lip nez tehdy v PB.

Ono to ve strojírenství není zase taková divočina, jak by se na první pohled zdálo. Na každém výkresu jsou uvedeny tolerance, které je třeba dodržet a např. v soustavě "jednotná díra/hřídel" jde o tisíciny. Kartery a podobné díly, kde je uložena hřídel, se samozřejmě obrábějí společně na jedno upnutí. Ovšem tam, kde na tom zas tolik nezáleží, je zbytečné honit přesnost. Ty součásti, které popisuješ se dělaly tak, že součástka se vložila do přípravku, dělnice vyvrtala, zpravidla se to otočilo a vyvrtala se druhá díra - pak samozřejmě byl rozptyl řádově vyšší, což ovšem nevadilo neboť tolerance protikusu s tím počítaly. CNC stroje tehdy sice již začínaly, ovšem na takové "blbosti" se s nimi neplýtvalo. Ve výsledku se z toho poskládala rozumná kvalita za rozumnou cenu (pokud ovšem nezačal řádit tzv. "reflektor mladých", což byl bolševický hon na snižování nákladů zejména pomocí různých "zlepšovacích návrhů", se kterým ovšem obvykle šla rapidně dolů zejména kvalita).

To jsem potreboval slyset. Naivne jsem si myslel, ze presnost bude treba na desetinu (jak navrhuji svoje veci tohoto typu). Chacha....

Protoze mi dosly priruby a budu delat dalsi, zkreslil jsem i Pionyra. V priloze. Zelene jsou diry v protikusech, je to kvuli laserovanym tesnenim. Koty jsem tam naklikal v rychlosti, kdyby to videl vyucujici technicke dokumentace (zdravim Trestika!), tak mi roztrha diplom. Doufam, ze dira d=5,2mm se uz trefi lepe a pokud ne ... pouziju zase pilnik.

Lita to skutecne o +-0,2 mm, diry jsou vetsinou 5,4mm napric vsemi Jawicemi.