Nutno podotknout že bylo více než větrno,takže jednou rukou jsme si drželi stroje a druhou si potřásali navzájem.Jali jsme se studovat vytrínku s mapou kudy to vezmem a vlastně kam.Nakonec bylo rozhodnuto objet Pálavu.Když tak stojíme uprostřed těch polí tak se vítr rozběsnil a asi 500m od nást vytvořil prašné tornádo.Pavel okamžitě se svým strojem zmizel za benzínkou
Naštěstí nás to minulo a mi mohli vyjet.Přímo proti větru jsme uháněli rychlostí astmatického cyklisty a modlili se za mírné kopce.Až do Mikulova to bylo celkem ok,vítr už nás tolik nebičoval a nekrmil kamínky a prachem.Pak přišel....Mikulov.Až do poloviny jsme ho jeli ve velkém stylu,vzali sme jednu ukašlanou dodávku a pár motorkářů.Ovšem ti si na nás zbaběle počkali při výjezdu do kopce z Mikulova.Já ještě v nevýhodě výkonu 207mičky jsem byl podkuřován Mirrem který mě v kopcích předjížděl a jezdí snad na nějakou pekelnou směs M2téčka a dýmovnice
Ovšem helča se nedala,šlapat jsem nemusel.Pak přišlo klesání do Pavlova a v tu ránu jsem si přál radši stoupání.V jednom úseku mi tachometr ukazoval vražedných 48km,zadní brzda pomalu a jistě vadla a motor nadával.Naštěstí jsme to bez úhony sjeli a v Dolních věstonicích dali odpočinout našim strojům a zadelím v hospůdce na náměstí.Po občerstvení,besedě a kontrole naší výbavy na záchodě jsme zajeli na hráz udělat fotečku a rozloučit se.V rámci výletu jsme najeli 70km Pavel a mirra to měli víc o cestu domů.Už tolika nefoukalo takže cesta byla příjemná.Přikládám foto a doufám že Pavel a Mirra sem taky něco přihodí
Slow end smile
