Tam to začalo,protivítr o síle protijedoucího polskýho kamionu.Trajdali jsme po polních cestách sypanými sutí,míjeli řopíky schované ve křoví až sme HO našli.
Jak to s většinou těchto tichých pomníků minulosti vypadá můžete vidět na fotkách.Pořád ovšem vzbuzují respekt.
Nedaleko jsme narazili na udržovanější kousek(Závora)ale moderní malta jim nějak nedrží
asi by to chtělo více vajec 
V Jaroslavicích jsme vydatně poobědvali a pokračovali směr Šatov kde se nachází asi nejudržovanější Bunkr Zahrada.Otevřeno bohužel neměli ale i tak to stálo za obhlídku a řeknu vám že v těchto končinách moc spoluobčanů tmavší pleti asi nežije protože toho železa co se tam válí
Směr Znojmo,to už jsem skoro pořád ležel hlavou na nádrži a Pavel to měl obdobné jelikož zajíždí a nechtěl to honit.Počasí si vybralo krutou dan u mne když mi v centru Znojma,v kopci a na 2světelných křižovatkách došel benzín za veselé účasti Pčr.Super,za prdelí kamion zelená svítí a já šlapu jak kretén bokem na zastávku Mhd kde mají o zábavu postaráno.Rezerva mi bohužel nerezervuje tak mi Pavel učurává hlt benzínu jelikož jsme 300m od benzínky.Po dalších světlech došel benzín i Pavlovi
To už sme naštěstí byli na benzince.Brutální spotřeba 2,8 na 100km mluví za vše.Klasickou mám okolo 2l.To nás to nejhorší teprve čekalo,přes Vranov n.D jsem snad každej kopec šlapal a do místa ubytování(Slavonice)jsem ležel a šlapal furt dokola.Vítr nás nešetřil a po pravdě jsem záviděl výkon Mirovýmu Korádu,jeho stroj snad nezná kopce
.Ovšem pozorovat tankovací postup u tohoto stroje je zážitek.Tankujete a odvzdušnujete dokud vám benzin neteče ze zadního světla
Už se jen modlíme abychom chytli domluvené ubytování,do Slavonic přijíždíme skoro za tmy.Jsme tu,pěkné pokojíčky,v krbu praská,VIPpokojíček pro pincky(majitel se překlepl
) Než se stačíme rozkoukat tak od dveří se line-Už souu tadýý moji klucíí moravskýý,to nás sází na zadky 
Majitel je pohodář ale po zjištění že část nás je od Břeclavi už neslyšíme nic jiného než-to souu mojíí klucíí břeclavskýýý a moravskýýý,klucííí šikovnýýý moravskýýý no zní mi to v uších ještě ted Nezapomenutelnej pán.Zabydlujem a dem to spiklenecký počasí udolat večeří a škopkem.Zapadli jsme do místní hospody kterou jsem označil slovy-tak tady bych si pstruha nedal.
Mají ho v nabídce ale radši se uchyluji ke smaženému sejru na kterém se snad nedá nic zkazit.Kluci si dávají něco květnatějšího ale vše je ok a po několika pivech a veselé debatě končíme v 10večer kdy zavírají.Venku je pusto a ticho,žádná řvoucí omladina,tady se chodí se slépkama spát tak jediný veselé lochec jde od nás.Já si jdu lehnout a kluci ještě řeší cestu do Chorvatska.
V 1hod.ráno mě budí ukrutnej randál,vedle ležící Pavel se rozhodl že si otevře pilu a začal zpracovávát dřevo.Vím že nezaměstnanost v tomto kraji je velká ale byl sem pevně rozhodnut že mu ten katr zavřu.Já teda umím chrápat ale tohle je uplně jinej level.NAPOSLEDY!!!příště si radši zaplatím solo pokoj.
Když už sem byl rozhodnut že ho pošlu z postele tak naštěstí ukončil svoje podnikání a já se mohl vyspat.
Ráno když jsme zjistili že nikdo nemá kávu ani jiné probouzedlo tak sme se v 7zbalili,pán klucííí moravskýýý nás skasíroval a mi prchali na místní benzínku.
To už byla jiná parketa,po větru ani stopy tak jsme se dolili,dofoukali,naklikali trasu a hurá na asfalt směr Telč.Vítr už nás nebrzdil ale já si i tak některé kopce šlápnul,hlavně po 2 za sebou jdoucích 12%stoupácích sem měnil barvu
V Telči jsme okrásnili náměstí svoji přítomností,kontrolou tech.stavu a pak jim o něco dále vykoupili rohlíky v potravinách.Snídaně na chodníku spestřená průjezdem přetíženého koráda s jednou asymetrickou paní prostě nic nepřebije.Rohlíky zpucovány tak jedem na Želetavu,sejra nakonec nebyl ale udělali jsme radost místnímu opraváři,fandovi který za námi přiběhl když jsme tam stavěli.
Vyslechli jsme si pěknou historku o tom jak dovážel z Kolárova babetty se svým trabantem a vozíkem.Takové setkání vždy potěší.
Další zastávka Rouchovany-Dukovany,berem štávu a děláme foto.(to mi připomělo starou básničku o Černobylu a mužské potenci,končila slovy-jen se těšte české panny až vybuchnou Dukovany
)Pokračujem směr Mohelno a Nová Ves kde dáváme oběd,takže guláš s pětima ja?To už sme rozsypaní jak pytlík čaje a na stroje vahou jídla a tepla se nám moc nechce.Ovšem už jsme skoro za humny a doma čekaj řízky že?Pavel se zhlídnul v panáčkovi jménem večerníček,s pár kilometrovým odstupem po něm sbíráme jeho peněženku a flašu s olejem.Jde mu to opravdu dobře ale živit se tím nechce.V Ivanovicích se loučíme s večerníčkem(jede na Brno)a mi pokračujeme k domovům směr Pohořelice.Tam se loučím s Mirrama kteří valej na Břeclav a já se přehoupnu přes kopec a jsem doma.328km
Fotek není moc,Pavel má více materiálu se kterým se jistě brzo pochlubí a dá sem odkaz.babettám zdar!!!
http://kobylak.rajce.idnes.cz/Slavonice-Bunkry#
