Začalo to docela nevině a to nápadem poznat nové místa a průzkum terénu za účelem přípravy celodenního výletu s kolegy babetisty.Jen tak okrajově jsem se v práci mrknul na net(já vím že v prac.době bych neměl
)a narychlo jsem zkouknul kde a co ještě zůstalo u nás nerozkradeno 
Zaměřil jsem se na hraniční opevnění táhnoucí se od Mor.Krumlova až k Hevlínu.Letmým serfem jsem zjistil že Hevlín mám nejblíž(38km) a v jeho okolí je dost kulometných stanovišt,řípků i menší bunkr.Natěšen na dobrodružnou cestu jsem si ani nevytiskl mapu a gpsky nemaje jsem po práci narychlo zbalil a vyrazil.Bohužel v půli cesty u Hruš.nad Jevišovkou jsem zjistil že fotky nebudou páč mašinka si hověla doma na stole
.Uklidnil jsem se cigárem a pod heslem kupředu,zpátky ani krok jedu dál.Hned při příjezdu do Hevlína mě uvítalo kul.stanoviště o velikosti zakopaného trabanta chvilku jsem se kochal a v duchu jsem byl rád že z té betonové díry nekouká lauf.Posilněn velkým nálezem už na počátku pomalu projíždím hevlínem kolem památníku s rudou hvězdou.Jedu směr hraniční přechod Laa a.d. Thaya,jelikož jak si můj mozek zapamatoval z mapy na netu,tam je nejhustší výskyt těchhle tichých pamětníků.
Hned za Hevlínem jsem si všimnul pěkné asfaltové odbočky a bez zákazu.Dávam si tam cigáro a pomalu pročesávám zrakem celé okolí.Okamžitě jsem zaregistroval další dva betony na břehu Dyje(Thaya)ty mě už tak neupoutaly jelikož mám zálusk hlavně na ten bunkr.Plus mínus jsem si pamatoval že je za Hevlínem napravo uprostřed pole.Natěšen startuji a jedu po té asfaltce bez zákazu protože tím směrem by měl být.Asi po 1,5 km mě to vyhodilo na polní cestě,na výběr bylo doprava(zpátky na hevlín) a rovně.V dáli jsem spatřil lán kukuřice jak kráva(ta samozřejmě na mapě nebyla
)a za ní jsem uviděl vršek mého cíle.Už na tu dálku(cca 2km) působil majestátně.Nadšen svojí velkolepostí vyrážím rovně,bohužel asi po kilometru moje velkolepost zhasla s koncem polní cesty.Tak a co ted,bud se vrátim a zkusím to objet zprava nebo to vezmu nalevo po okraji kukuřice.Jelikož jsem si zhruba spočtnul že musím být max.1km vzduš.čarou od bunkru a zbytečné objíždění stojí čas a peníze tak hrdině točím nalevo do kukuřice s tím že to mám za rohem a na obzoru byl další beton.Jedu krajem(tam se jim moc nechytla) takže mě to pleská maximálně do kolen ale v půlce pole už mi to začíná ohýbat zrcátko a liskat po ksichtě.Vzdávám,zhasínám a tlačím po vedlejším poli.Každá hrudka se mi zdá jak everest a když už jsem u toho betonu asi na 20metrů tak jsem na sebe tak nasranej že se na něj ani nejdu mrknout a jen funím a tlačím.Dotlačil jsem na vedlejší posečené pole a jelikož bylo solidně uváleno zemědělskými stroji a suchem tak fičím po poli ve stylu brzkej držkopád(sláma klouže) a moje zadní asfaltová mitaska nedává velké naděje.Uvítá mě kraj lesa,posed,cedule střelnice a polní cesta.Hurá si říkám v duchu,cesta vypadá že vede přímo směrem k bunkru a moje kalhoty-maskáče vzor95 mi poskytují chabou ochranu před myslivci či jinými činiteli.Vlítnu do lesa a čekám příjezd k bunkru ve velkém stylu.Maximálně mě můžou sprcat že tam nemám co dělat atd.ale zákaz jsem nikde neviděl tak co.Bez trochy drzosti dnes člověk nic neudělá.Jezdím po lese jen tak na kvedlačku a nakukuji za každou šišku a furt nic.Asi po půl hodině brouzdání po lese mě chytá chcaní.Nic,chcípám,ulevuji si a při kouknutí na hodinky mě jímá hrůza.Po teoretické stránce jsem měl bejt už na cestě zpátky.Zklamán vlastní nepřipraveností se rozhoduji pátrání ukončit.Vyjíždím z lesa a vidím slušnou šotolinu,no na to pole mě už střízlivýho nedostanou takže jasná volba.Náhle se z pozalesa vyřítí malá dodávečka a jede rovnou ke mě.Rozhodnut že se nenechám sprcat ještě po takovém neúspěchu rvu plyn a když se míjíme tak jen registruji udivenej výraz strejdy za volantem a písmeno A na espézetce.To už ve mě trochu hrklo ale říkám si vole si u hranic tak co bys čekal že.Vlítnu na šotolinu a ztrácím se v oblaku prachu.Dojel jsem k dřevěnému mostu přes Dyji a s radostí spatřil slušnej asfalt.Kde je asfalt,tam je civilizace takže vzhůru na něj at jsem už pryč z toho zeleného pekla.Klid a radost mi vydržela asi 100m.Najednou cedule cyklostezka ale v němčině
.To už mě začali brát mory.Takže bunkr jsem nenašel,lítám tady hodinu po polích a ještě letím po cyklostezce na babetě do rakouska.Prostě super,na pole už ani náhodou takže zalomený zápěstí a při představě že za nejbližším keřem vyskočí polizei s výkřikem Halt,mě napadá jediná odpoved-Nicht šísen!Když jsem viděl první stopy civilizace tak mě přivítala cedule Wilkomenn in Laa a.d. Thaya.Paráda,nemám éčka,německy bych si mohl tak akorát objenat pivo a šnicl.Jímají mě nejčernější představy o zabavení stroje,tučné pokutě atd.Mezi domy prokličkuji na hlavní a okamžitě vidím směrovku Znojmo.
To je ono!Domů,do podolí,do lékárny,doprdele to je mi smutno
Rozhodně se nerozmýšlím a letím kam ukazuje cedule.Asi po 2km fičím přes bývalou celnici a nadávám si až do Hevlína.Tam jsem musel zastavit,uklidnit se,omluvit se svému stroji za to utrpení a nahlas si nadat do debilů k velkému údivu pána co si tam vedle dával v kamionu dvacet.Cesta domů už byla celkem v klidu a domů jsem dorazil ještě za světla.Při zběžné kontrole stroje jsem zjistil že mám kus přírody v žebrech válce a rozetě,nevyjímaje to že se mi utřepala po cestě kostra pod nádrží,takže mi asi celou cestu domů nesvítil zadek.Okamžitá oprava,kontrola,vše fakčí.Sečteno podtrženo,najeto 102km.Až na to zklamání to byl hezkej výlet a dneska už se tomu jen směju a těším se na další.
Ps:jestli si myslíte že mě tahle výprava donutí ke koupi gpsky tak ani omylem!!!
Slow,smoke,smile
