2l/25km aneb vražedný výlet kolem domu, bez ŘP, Babetta 228

[CErin]

Nebylo to tak dávno, co jsem si na svém stroji Babetta 228 vyrazil na menší okruh po našich českých vískách a krajích. Jelikož jsem ještě nebyl majitelem řidičského oprávnění, tak jsem si chtěl celou cestu počínat velmi opatrně a přesvědčit se, zda se nikde nenalézají příslušníci PČR. Jinak jsem tuto cestu nijak moc neplánoval, její délka je zhruba 25km, což mě bez řidičáku bohatě stačilo. Vyrazil jsem kolem 3 hodiny odpolední. Ssebou jsem si bral „jen“ baťůžek plný nezbytného nářadí k opravě jednostopých vozidel nízkého obsahu.. tj. kleště, kladivo, izolačka, šroubovák, drát, velký šrubovák, klíč č. 8, 10, sikakleště a mnoho jiného. Jelikož jsem dítě lékařů, beru ssebou i minimotolékárničku která není pro mopedy předepsána. Ale člověk nikdy neví. Také jsem si bral plnou nádrž pohonných hmot a rezervu 1l v baťůžku. Vyrazil jsem a začal jsem seřizovat zrcátka tak, aby v nich bylo něco alespoň vidět. Zrcátka na Babettě se vyznačují obrovskými vibracemi za jízdy, tudíž je v nich vidět prd. Cesta ubíhala pěkně, pohyboval jsem se rychlostí asi 33km.h-1 a vůbec mě to nevadilo. Očividně to však vadilo kolemjdoucím občanům kteří se vysmívali mé spanilé jízdě a ohromné rychlosti. No nedá se nic dělat- s jednorychlostním strojem člověk nedosáhne žádného jízdního výkonu. Silnice v naších obcích jsou kvalitní, takže každá nerovnost je nádherně cítit v sedítku. Typ 228 nemá odpružené zadní kolo,takže vše ztlumují pružiny v sedátku a to je hodně špatné.. Hop, hop ale jede to.. Přichází krátký kopec zato s velkým převýšením na „Újezdy“. Kopec stroj vyjíždí zhruba rychlostí 25km.h-1. Kochám se nádhernou krajinou jak Rudolf Hrušínský v komedii Vesničko má.. , na rozdíl od něj jsem neskončil ve škarpě ale na vrcholu kopce.. Již začínám cítit z podpřilby smrad spáleného oleje, který vychází z vyústění válce. Tento smrad mě nezaráží, jsem zvyklý. Na kopci motor zastavuji a pomocí růžice přepínám na „kolo“. V té poloze není motor zapojen a jedete jako na kole.. „Kolem“ sjíždím kopec na druhou stranu a dosahuji rychlosti asi 40km.h-1 což je extrém. Dole na křižovatce spouštím motor šlápnutím a pokračuji v cestě. S hrůzou zjišťuji, že v nádrži ubylo docela dost pohonných hmot. No, pojedu hospodárnějc od teď.. Silnice dále pokračuje mezi poli a nikde není živáčka.. Jedu si na půl plynu a čichám smrad spáleného oleje.. Takto jedu asi další čtvrthodinu než konečně dojíždím k úzkému mostku, který je pěkně ve stínku stromů a je tam taky kříž všech Svatých. Z tohoto mostku je to zas do kopce do jedné vesničky. Opět pohlížím do nádrže a zjištuji,že půl litru je pryč. Začínám mít oprávněný strach abych na zbylé tři litry dojel asi ještě 17Km. V obci, ve které jsem se nalézal pracuje jistý muž, který má dílnu a zabývá se správou malých motocyklů. Možná bych ho mohl požádat o pomoc, ale nakonec jsem si řekl, že to je zbytečné. Z této obce pokračuji na nejtěžší část úseku a to sice do hodně dlouhého kopce směrem k turisticky atraktivnímu místu a to sice k mlýnu. Možná to je blbost říkám si ještě před kopcem, ale už jsem se rozhodl a jedu. Mládež pobíhající podél pozemní komunikace baví pohled na kvičíci stroj /zvuk vychází od spojky/ a pohybující se rychlostí zhruba 22km.h-1.. Semtam stroji pomohu vlastní silou šlápnutím do pedálů ale je to stroj, tak to má jet samo a ne tomu pomáhat. Kopec nekonečný.. Stále je vidět stoupání a Babetta stále neochotněji jede. Nevím nevím. Asi už to je přehřáté, ale odpočinou tomu v kopci dát nemohu, tak tedy pokračuji k mlýnu.. No sláva, jsem na místě, už je vidět obrovská vrtule a … … policejní vůz obsazený příslušníky. Zrudl jsem.. /pod přilbou to nebylo vidět/ a prudce jsem stroj otočil v kopci a duchapřítomně vypnul motor a přehodil růžicí na „kolo“. Zašlapal jsem co jsem mohl a stroj se rozjel z kopce rychlostí neuvěřitelnou.. Asi 50 km.h-1. Příslušníky to však nerozhodilo a stále stáli s policejním vozem u mlýna. To bylo asi mé jedniné štěstí. Povinné ručení platím ale řidičák nemám. No.. Pomalu se rafička blíží k 55 km.h-1 a já na tomto stroji opravdu vypadám jak vůl jedoucí z kopce. Nicméně jsem dojel, kam byla potřeba a pokračoval v cestě po podobně opuštěné komunikaci směrem k větší obci. Nic zajímavého se nepřihodilo, jen ta rukojeť s plynem má nějakou vůli sem a tam.. Asi jsem to měl utáhnout, řekl jsem si.. No měl. Poslední kopec výpravy je tu.. Dávám si záležet, abych netahal rukojeť nad 60% a nedocházelo tak k nadměrné spotřebě paliva.. Kopec vyjíždím rychlostí slimáka i bába na kole s berlí by mě předjela, ale aspon se neunavím. Za horizontem kopce je železniční viadukt a tak mě napadá, nebude li lepší svěřit přepravu mopedu ČD.. Ale asi by mě nepřijali k přepravě.. No co se dá dělat, mám už jen asi 2l pohonných hmot a zbývá docela dlouhá cesta domů. Za horizontem kopce opět vypínám motor a dávám stroji odpočinout kousek za křižovatkou.. Asi 3 minuty to vydržím a pak zase pokračuji s „kolem“ dolů z kopce. A zde nastává problém.. Zapojil jsem růžicí opět převod na motor a při přidání plynu rukojetí se mi náhle rukojeť smýkla a protáčí se s plynem na řídítku. To je zas smůla, nemám prťavej šrubovák,abych toho „červíka¨“ v rukojeti utáhl. Tak mě napadl spásný nápad využít síly drátu, který vozím ssebou a izolačky. Celou rukojeť jsem oblepil a drží to super, aj jde přidat plyn. Teď teprve pojedu ekonomicky. Dojíždím již v obci na křižovatku se značkou Stůj, dej přednost v jízdě. A vím, že to je nezahájit úkon,k kdyby řidič,který má přednost musel změnit náhle směr či rychlost jízdy. Čekám a čekám na příhodný moment .. řidiči za mnou se silnými vozy již netrpělivě troubí. Ale všude furt kamiony a já nemohu vyjet s rukojetí omotanou izolačkou.. Nakonec vyjíždím navzdory vozu Liaz, který si moc pěkně zatroubil. Zastavuji za křižovatkou v nákupním středisku za účelem nakoupení osvěžujícího nápoje Coca- cola. Nákup jsem provedl a dokonce stroj ani nikdo nezcizil. Nicméně palivo už asi na cestu zpět moc nevyjde a proto vyrážím k domu a už jedu po hlavní silnici a předjíždím traktor.. Trvalo to asi 40 sekund, jelikož jsme oba dosahovali podobné rychlosti ale nakonec se to povedlo. Dál jsem už projel jen jednou obcí, kde jsem zjistil, že jsem spálil cca 1.5l pohoných hmot. Bez váhání tedy odbočuji dle ukazatele a už jen 3 Km.. řekl jsem si, že je pořádně využiji a jel jsem na plný plyn bez jediného váhání což se projevilo lehce na rychlosti a více na spotřebě.. Sláva, moje obec už je v dohledu, dno nádrže také. Celý šťastný s mistrovským úsměvem přijíždím do vsi a parkuju u svého obydlí. Stroj totálně vřelý a utahaný, smrdí olejem, spotřeboval jsem asi 2l paliva a vlastně to k ničemu moc nebylo. No nedá se. Někdy to zopakuju a vemu si kanystr paliva navíc.

Technická poznámka - únor 2007: Tento příběh jsem škrábal před asi 4mi lety, proto omluvte slohové vyhotovení a některé slovní obraty . Bylo to tehdá náročné a vysilující a některá čísla nemusí sedět. Jde přece o zážitek, ne? [/b]

[Martin]

hustyy!

[avar]

Normálne som sa začítal do deja. A to sa mi tak často nestáva. Mohol by si hodiť do placu aj niečo novšie.

[Zakk_210]

hezká pohádka