Zastaveníčko #019

Jaksi jsem to zase nestihnul, tedy včas napsat ten komentář k pořadu. Ale pracuju na tom, aby se to nestávalo...
Začínáme známou grupou Lenigrad Cowboys a těžkou klasikou Knockin On Heaven Door. Girls From Ipanema, to je další titul, tentokáte jsou to Stan Getz a Astrug Gilberto, ikony latinskoamerické muziky Getz ze začátku zpívá, pokud tedy nefouká do svý altky, pak už to má pevně v ruce Astrug Gilberto. Girls From Ipanema není lidovka, ale tato skladba vznikla kdysi dávno na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Inspiraci dodala neznámá dívka, prej velmi krásná, která pravidelně chodila na všechny jejich koncerty, lhostejno, kde hráli. U nás bychom řekli Muzikantská Liduška. Každá kapela je má, tedy ty Lidušky. Jsou kořením všech vystoupení, tanečních zábav a koncertů. Někteří hudebníci pravda, s nimi nakládají více než neurvale, dávaje průchod svým odporným chtíčům. Dokonce jim /Liduškám/ slibují manželství. Lidušky jim věří a spokojeni jsou všichni, mimo zákonných manželek hudebníků, pokud se tento románek provalí...
Girl From Ipanema je tu ještě jednou a to v podání Evy Olmerové, na albu z roku 1968. To po srovnání. Jako bonus je tu od Evy ještě I Left My Heart In San Francisco. Marta kubišová z legendárního vynilu "Modlidba pro Martu" je tu nádhernej kousek Proudy. Je to z repertoáru Arethy Franklin. Tu ostatně uslyšíte též, dokonce ze supraphonskýho vynilu z roku 1970, tuším. Jemnuje se to You Make Me Feel a je to dost dobrý. Honza Spálený sem vpadne s hezkým Blues pro pana Vaňka. Django Reinhardt posléze zahude "hymnu všech jazzmenů" a to St. Louis Blues. Komentovat netřeba. 
Máme listopad na spadnutí a tak se tu nakrátko prokmitnou Alexandrovci. To kvůli koloritu tohoto měsíce. V ukázce zapějí náhernou ruskou Oči černé. Tuto širokou melodii, širokou tak jako Matička Rus sama, dorazí docela bizarně hoši od Spyke Jonese. To abyste se trochu zasmáli. Ono totiž kdysi v listopadu, za našeho mládí, k tomu totiž moc příležitostí nebylo...

Takže přiložte ucho a hezký poslech, Jenda.