Myšlenky o stavbě dálkové
silnice /dálnice/ středem republiky
se objevují již
před rokem
1935. Teprve po ztrátě pohraničí, kdy se
přestalo budovat opevnění, bylo 4.11.1938 rozhodnuto stavbě dálkové silnice
z Prahy na Podkarpatskou Rus. Na přiložené mapce najdete jak stávající trasu
dálnice D1, tak původní, která vedla mírně východněji /červeně tečkovaná/. V
tomto úseku nalezneme dva mosty, jeden asi 50m dlouhý, /1/ druhý
šestkráte delší /2/. Zvláště tento je nádherným stavebním skvostem.
Jeho křehká, subtilní konstrukce se klenula, než vody přehradního jezera
naplnily toto údolí nad jedním z přítoků
Želivky. Most překračoval odvážným obloukem o rozpětí asi 80 metrů nehluboké
údolí, ve výšce asi 25m. Pamatuji jej ještě z doby, kdy tu jezero nebylo.
Jezdilo se sem na vandry, ale to už je dávno. Kdo nespal pod mostem v
Borovsku, snad nebyl doopravdický tremp. Díváte li se na staré fotografie,
máte dojem, že most se ladně vznáší ve vzduchu, linie mostního oblouku, jako
kdyby do krajiny patřily odnepaměti. Ale to už dnes neuvidíte. Je tu
přehradní jezero, v jehož vlnách mimo jiné zmizely i Dolní Kralovice, část
železniční trati a další obce a osady. Ještě jedno
důležité upozornění:
Pokochejte se obrázky. Pokud můžete, nejezděte sem.
Lokalita je obtížně přístupná, navíc v zóně zakázaného přístupu I.
ochranného vodárenského pásma. Pokuty udělované pracovníky povodí, jež tu
mají dozor, jsou děsivé. Pokud jde o mne, musel jsem nahlásit svoji návštěvu
hráznému v Nesměřicích. Jachting, jízda na motorových i nemotorových
člunech, vyjma přehradního dozoru a poříční policie, je nekompromisně
zakázána. O koupání v jezeře, event. rybaření, pokud nemáte
zvláštní rybářskou povolenku, udělovanou jen výjímečně a bumážku pro vstup do pásma, se
tedy nepokoušejte ani ve snu.
Mohlo by se Vám to dost šeredně nevyplatit.
Přípravné práce začaly 24.1.1939
projekční dokumentací a kácením některých průseků. Současně se objevuje
slovo "dálnice" (autor št.kap.ing. K. Chmel). V době, kdy projektové práce
vrcholily, zanikla republika. Práce na území protektorátu pokračovaly, pouze
němečtí technici upravili návrhovou
rychlost na 160 km/hod. a některé příčné sklony a šířky. Vlastní stavba
byla zahájena 2.5.1939 u Průhonic. (Němci zahájili 1.12.1938 stavbu sudetské
dálnice Bayreuth - Cheb - Liberec - Górlitz a 11.4.1939 dálnici Breslau -
Brno - Wien). Osud naší dálnice nebyl nejlepší, 1.5.1942 byly práce
zastaveny a na mostech dokončeny do technologických etap 30.5.1942. V roce
1946 byly práce na trase Praha - Brno obnoveny a výstavba byla zahrnuta do
dvouletého plánu. V roce 1950, za nevyjasněných okolností, byla náhle
zastavena. (Řada prací nebyla dotažena ani do technologických spár). Teprve
koncem padesátých let se začalo o dálnici znovu uvažovat. Po mnoha jednání
byla 10.4.1963 schválena dálniční síť. Ředitelství dálnic vzniklo 1.7.1967,
souhlas předsednictva vlády byl dán 8.8.1967. a práce na trase Praha - Brno
byla zahájena 8.9.1967.
/Citováno z časopisu
Dědictví Koruny české/ |