Na válečné ztezce

Tento výlet jsem uplně neplánoval.Kombinace kopání se do pozadí v práci,pěkné počasí,zájem o válečnou historii a jeden podobnej blázen.Skončilo to tím že jsem včera vyrazil v 1hod nakonec sám,Páč kamarád radši zůstal v bezpečí pod pantoflem své přítelkyně
Já samozřejmě taky nemám uplně chápavou polovičku ale jsme spolu už víc než desetiletí takže po vyslechnutí krátké bezpečnostní instruktáže jsem měl povoleno vzdálit se
Trasu jsem si zvolil po místních více či méně známých místech válečné vřavy.Snad v každé obci naší republiky se najdou stopy těchto událostí a je potřeba je vyprávět dál,mladí už si moc nevypráví a pamětníků ubývá.
Nečekejte záplavu fotek našlapaných vojenskou technikou a kulervoucí příběhy hrdinství.V jistých ohledech jsme nebyli lepší než komanda elektrikářů(esesáci) a ve škole se dozvíte jen to že němci byli zlí a ostatní hodní.Každá mince má dvě strany akorát se mluví vždy jen o jedné.
Svůj stroj tedy obracím směr Blučina,je pátek ale dopravní situace ještě negraduje tak se jede dobře vyjma toho že se všude něco spravuje takže už po třech kilometrech v Židlochovicích bravurně beru kolonu aut přes malé staveniště.Můj cíl je jasný-Blučinský rybník,pro někoho místo na dobrou koupačku pro mě je to pietní místo.Ví o tom jen pár místních a zasvěcených lidí ale zrovna na dně tohoto rybníka odpočívají trosky německé stíhačky Bf 109 G-14.Tento stroj byl zasažen protivzdušnou obranou u Sokolnic,pilot stačil vyskočit na padáku ale po dopadu na zem byl ubit ruskými vojáky.Kolem této události je stále mnoho dohadů.V roce 2001 byla větší část trosek vyzdvižena,ale z technických důvodů se nepodařilo vyzdvihnout vše.Bohužel se na místě nenachází ani malý pomníček co by tuto událost připomenul.No tak fotka,fofola a figáro a jedeme dál
Směr Pohořelice,beru to zadem na Rajhrad a míjím pár pěknejch cyklistek(at žije kozatý počasí
)ovšem vzadu funěj dva nama-kanci co mě spražej pohledem smrti
V Rajhradě už trochu kolabuje doprava tak to stahuju na Syrovice a zajíždím si abych se vyhl hlavní trase.V okolí se dá najít pár pozůstatků tzv.Hitlerovy dálnice-ovšem dnes když zapátráte po tomto projektu tak zjistíte že stavba byla plánována již před válkou a Hitler si to vypujčil a vzal za své
Na hlavní se vracím až u Hrušovan a pádím směr Pohořelice.Těsně u Pohořelic je tzv.Smolinák-když jedete autem tak je to celkem překvapení-smažíte to kilem po rovině a najednou padáte z 12%.Již v minulosti tady pár závodníků málem skočilo na pomalejší auto
Projíždím Pohořelice směr Znojmo tady se táhne od Přibic na Moravský Krumlov pás poválečného opevnění a není problém v okolí najít pár pevnostních srubů a kulometných betonů.Já ale jedu až za Pohořelice-zde cca 1km směr Znojmo se nachází památník tzv.Brněnského pochodu smrti.Tato událost ukazuje na poválečné rozhořčení místního obyvatelstva která si svoji zlost vybila na Brněnských němcích.Všichni Němci byli násilně sehnáni a donuceni pochodovat z Brna za Rakouské hranice.Jednalo se většinou o starší občany,ženy a děti.Muži byly ponecháni v Brně aby pomáhali odklízet trosky.Ti co během pochodu nestačili,byli ubíjeni nebo zastřeleni na místě.Přenocovali v Rajhradě a Pohořelicích.Celkem bylo odsunuto z Brna cca 25000 Německých obyvatel.Z toho ti co nebyli schopni jít dál umírali v hrozných podmínkách ve zdejším sběrném táboře a okolních obcích.Ve zdejším hromadném hrobě odpočívá 890mrtvých.Historikové se ovšem rozcházejí a Rakouská strana počítá skoro s dvojnásobkem.Není to zrovna věc kterou by jsme se mohli chlubit takže je to pochopitelné.Pietnost tohoto místa uctila i moje Hujda a odmítala nastartovat,vyčištění svíčky pomohlo a jedu směr Přibice.Tady kousek před vesnicí je po pravé straně na kraji lesa pomníček neznámému rus.vojákovi.Bližší okolnosti neznám,narazil jsem na něj už dříve náhodou při výletu za místním opevněním.Je vidět že se o toto místo někdo stará,i když o tom asi vědí jen místní pamětníci a pár houbařů.Pokračuji směrem k Pouzdřanům-zde pokud projedete obcí směrem k Pálavě je pěkné místo na focení-napravo Pálava a nalevo Pouzdřanský kopec.Zde taky nenaleznete nějaký pomník ale místní vědí.Při náletu na vlak se zde roztříštil americký stroj Lockheed P 38j-15-lo.Pilot špatně odhadl výšku a po náletu zavadil o dráty vysokého napětí,dopadl naplocho do pole,odrazil se a roztříštil o Pouzdřanský kopec.Měl jsem štěstí a při focení zrovinka jel vlak(trasa Brno-Břeclav).Dle fotky jde vidět že pilot neměl šanci jakékoliv záchrany a na místě zemřel.
Občas si zalítám online War thunder a řeknu vám že udržet tohle letadlo těsně nad zemí a nezapíchnout se je celkem fuška.Je to celkem povedená hra a je v ní kladen velký důraz na autentické chování různých strojů.To už ale moc odbíhám takže popojedem.Směr Hustopeče-Starovičky,přesně napůl cesty hlavního tahu na Břeclav stojí pomník který nelze přehlédnout-Památník na největší tankovou bitvu na Jižní Moravě.Ruský T34 na dvoumetrovém betonovém podstavci prostě nepřehlédnete.Dne 16.4.1945 ppor.I.S.Mirenko se svým strojem pronikl do týlu nepřítele,zničil tři Panthery a samohybné dělo.Díky tomuto činu se pak nepřítel dal na ústup a bylo rozhodnuto o výsledku bitvy.Nakonec byl i jeho tank zničen a po zásahu shořel.Raněný Mirenko ještě stačil vytáhnout dva členy své osádky ale nakonec přežil jen on.Památník byl postaven v r.1975 ke třicetiletému výročí a tank dostal palubní číslo původního Mirenkova stroje-200.Je tady celkem pěkné odpočívadlo,ale z jedné strany řve dálnice,z druhé státní na Břeclav a celé to dokreslují děla proti Špačkům v okolních vinohradech.Už jen přidat trochu kouře,a máte celkem pěknou představu válečné vřavy.Popojedem.Směr Velké Pavlovice-Vrbice.Při 2km stoupání na Vrbici už Hujda pěkně hicuje,je půl 5 a slunce pěkně pere takže nahoře i když kilometr od cíle dávám pauzu.Jedu trochu naslepo,páč naposledy jsem zde byl asi před 18lety a nevím jestli můj cíl nehodili do železa.
Nehodili-dokonce to tu vypadá čím dál lépe.Pěkně upravené okolí s výhledem na vinné sklípky.Hned u kostela,vedle hřbitova se ční památník a vedle něj dělo.Přesněji řečeno Německý protitankový Pak 40 ráže 75mm.Tenhle kus železa byl umístěn mezi Vrbicí a Bořeticemi.Německá osádka padla a po válce bylo znehodnoceno a umístěno zde.Památník byl dostaven později.Nejradši bych ho zapřáhl za Hujdu a postavil si ho před barák.
Sjíždím z Vrbice do Kobylí,mého rodiště.Kávička u našich,prodrbat všechny a všechno a jedeme ke zlatému hřebu této cesty.Je to nedaleko,přes Brumovice do Morkůvek.Malá obyčejná vesnice ovšem s neobyčejným rodákem,hrdinou generálporučíkem Fr.Peřinou.Jestli jste to dočetli až sem a toto jméno neznáte tak jste u mne klesli.Byl to výborný stíhač,jako první z čechoslováků měl tu čest utkat se na nebi s Luftwaffe a do konce války se stal leteckým esem a 4 nejlepším československým stíhačem s kontem 12jistých,2 pravděpodobných a 1poškozených(sestřelených) letadel.Už mnohokrát se chystám do místního muzea,ted tady sem ale mají zavřeno.Nevadí.Musím si nechat něco napříště..
Najeto 135km,lehce připeklej od slunce a doma mi hlásil tachometr 4000,6km.
Zdroje:
wikipedia
leteckabadatelna.cz(doporučuji zhlédnout)
morkuvky.cz
fotky-http://kobylak.rajce.idnes.cz/Na_valecne_ztezce#


Nečekejte záplavu fotek našlapaných vojenskou technikou a kulervoucí příběhy hrdinství.V jistých ohledech jsme nebyli lepší než komanda elektrikářů(esesáci) a ve škole se dozvíte jen to že němci byli zlí a ostatní hodní.Každá mince má dvě strany akorát se mluví vždy jen o jedné.
Svůj stroj tedy obracím směr Blučina,je pátek ale dopravní situace ještě negraduje tak se jede dobře vyjma toho že se všude něco spravuje takže už po třech kilometrech v Židlochovicích bravurně beru kolonu aut přes malé staveniště.Můj cíl je jasný-Blučinský rybník,pro někoho místo na dobrou koupačku pro mě je to pietní místo.Ví o tom jen pár místních a zasvěcených lidí ale zrovna na dně tohoto rybníka odpočívají trosky německé stíhačky Bf 109 G-14.Tento stroj byl zasažen protivzdušnou obranou u Sokolnic,pilot stačil vyskočit na padáku ale po dopadu na zem byl ubit ruskými vojáky.Kolem této události je stále mnoho dohadů.V roce 2001 byla větší část trosek vyzdvižena,ale z technických důvodů se nepodařilo vyzdvihnout vše.Bohužel se na místě nenachází ani malý pomníček co by tuto událost připomenul.No tak fotka,fofola a figáro a jedeme dál





Občas si zalítám online War thunder a řeknu vám že udržet tohle letadlo těsně nad zemí a nezapíchnout se je celkem fuška.Je to celkem povedená hra a je v ní kladen velký důraz na autentické chování různých strojů.To už ale moc odbíhám takže popojedem.Směr Hustopeče-Starovičky,přesně napůl cesty hlavního tahu na Břeclav stojí pomník který nelze přehlédnout-Památník na největší tankovou bitvu na Jižní Moravě.Ruský T34 na dvoumetrovém betonovém podstavci prostě nepřehlédnete.Dne 16.4.1945 ppor.I.S.Mirenko se svým strojem pronikl do týlu nepřítele,zničil tři Panthery a samohybné dělo.Díky tomuto činu se pak nepřítel dal na ústup a bylo rozhodnuto o výsledku bitvy.Nakonec byl i jeho tank zničen a po zásahu shořel.Raněný Mirenko ještě stačil vytáhnout dva členy své osádky ale nakonec přežil jen on.Památník byl postaven v r.1975 ke třicetiletému výročí a tank dostal palubní číslo původního Mirenkova stroje-200.Je tady celkem pěkné odpočívadlo,ale z jedné strany řve dálnice,z druhé státní na Břeclav a celé to dokreslují děla proti Špačkům v okolních vinohradech.Už jen přidat trochu kouře,a máte celkem pěknou představu válečné vřavy.Popojedem.Směr Velké Pavlovice-Vrbice.Při 2km stoupání na Vrbici už Hujda pěkně hicuje,je půl 5 a slunce pěkně pere takže nahoře i když kilometr od cíle dávám pauzu.Jedu trochu naslepo,páč naposledy jsem zde byl asi před 18lety a nevím jestli můj cíl nehodili do železa.
Nehodili-dokonce to tu vypadá čím dál lépe.Pěkně upravené okolí s výhledem na vinné sklípky.Hned u kostela,vedle hřbitova se ční památník a vedle něj dělo.Přesněji řečeno Německý protitankový Pak 40 ráže 75mm.Tenhle kus železa byl umístěn mezi Vrbicí a Bořeticemi.Německá osádka padla a po válce bylo znehodnoceno a umístěno zde.Památník byl dostaven později.Nejradši bych ho zapřáhl za Hujdu a postavil si ho před barák.
Sjíždím z Vrbice do Kobylí,mého rodiště.Kávička u našich,prodrbat všechny a všechno a jedeme ke zlatému hřebu této cesty.Je to nedaleko,přes Brumovice do Morkůvek.Malá obyčejná vesnice ovšem s neobyčejným rodákem,hrdinou generálporučíkem Fr.Peřinou.Jestli jste to dočetli až sem a toto jméno neznáte tak jste u mne klesli.Byl to výborný stíhač,jako první z čechoslováků měl tu čest utkat se na nebi s Luftwaffe a do konce války se stal leteckým esem a 4 nejlepším československým stíhačem s kontem 12jistých,2 pravděpodobných a 1poškozených(sestřelených) letadel.Už mnohokrát se chystám do místního muzea,ted tady sem ale mají zavřeno.Nevadí.Musím si nechat něco napříště..
Najeto 135km,lehce připeklej od slunce a doma mi hlásil tachometr 4000,6km.
Zdroje:
wikipedia
leteckabadatelna.cz(doporučuji zhlédnout)
morkuvky.cz
fotky-http://kobylak.rajce.idnes.cz/Na_valecne_ztezce#