
Co jsem zatím udělal:
- výměna pístu a válce (byly rozpadlé pístní kroužky, které nadělaly docela slušné vrypy do válce a zohýbaly spodní okraj pístu - strýček prý jezdil do poslední chvíle a neříkal, že by něco nebylo v pořádku). Naštěstí to nenechalo stopy na klikovce nebo ojnici. Vůle ojnice a ložisek kliky OK.
- výměna oleje v převodovce
- výměna zapalovacího tyristoru (byl prasklý obal a tyristor nefungoval)
- kompletní vyčištění nádrže, kohoutu se sítkem a karburátoru, kontrola jehly v emulzní trubici (je na druhém zářezu, jak doporučuje dílenská příručka), hrubé nastavení plováků a šroubů bohatosti a volnoběhu dle příručky, aby motor nechcípal, ale netočilo se zadní kolo
- vyčištění sítka sání
- výměna popraskaných brzdových bowdenů, kontrola paken a jejich obložení, bubnů a seřízení brzd vpředu i vzadu
- výměna bowdenu dekompresoru
- kontrola a prostříkání kontaktů v elektroinstalaci
- kontrola předstihu (OK)
- dofoukání pneumatik na správný tlak
- výměna rozpadlých šlapek
- doplnění chybějících bočních krytů (byly v igelitce u babule)
Zbývá udělat:
- výměna 30 let starých pneu za nové
- výměna svíčky (na motorce je Brisk N15C, vyzkouším N17C, prý je doporučená)
- výměna gufer na motoru (ta původní budou asi na kámen)
- výměna startovacích čelistí
- není zatím urgentní, ale připravím se i na výměnu rozběhových čelistí, tady u nás v kopcích dostávají docela záhul
- není zatím urgentní, ale připravím se na výměnu hnacího řetězu, ten původní už začíná chytat rez, i když je promazaný
Výsledek oživení:
Babča nyní najezdila cca 400 km v režimu záběhu, přičemž se finálně naladil karburátor. Jezdí krásně, svítí, brzdí, průměrná spotřeba se pohybuje mezi 2 - 2.5 litru / 100 km (mám 109 kg a jsou tu krpály) a svíčka má cihlovou barvu na jiskřišti a kolem něj. Směs benzínu s olejem M2T je nyní během záběhu 1:25. Startuje na první našlápnutí studená i horká, ale musí se důrazněji šlápnout, jinak startovací čelisti prokluzují (vyřeší jejich výměna a případné odmaštění bubnu).
Poslední, co ještě chci vyřešit je, že motor nemá v nízkých otáčkách prakticky žádný výkon. Ve středních a vyšších otáčkách jede babča jako střelená a i prudší kopce nejsou problém, pokud otáčky motoru neklesnou pod určitou hranici. Jakmile se tak stane, ztratí babča téměř okamžitě dech a musím někdy i dost silně přišlapávat. Rozjezd babči na rovině bez přišlapávání by mohl být svižnější, ale každopádně je cítit, že motor od určité hranice otáček chytne dech (to už je po rozběhu a rozjezdové čelisti jsou sepnuté) a babča začne docela svižně akcelerovat i do mírného kopce. Soused má babetu 210, má také skoro metrák, ale ten kopec k nám nahoru, kde já šlapu jak barevný, on na té své babině vyjede bez problémů. Jasně, on má silnější motor a dvourychlostku, ale vzhledem k okolnostem by to až takový rozdíl být neměl, nebo ano?
Podle toho, co jsem se dočetl tady na serveru a podle svých vlastních úvah by za tím mohly být tyto příčiny:
- netěsnící gufera, takže motor v nízkých otáčkách nevytvoří pod pístem dost silný podtlak a nenasaje dost paliva. Ve vyšších otáčkách už je podtlak silnější a nasávaného paliva je dostatečné množství. Na netěsnost gufer by ukazovaly i prokluzující => zamaštěné startovací čelisti. Pístní kroužky bych zatím vyloučil, protože ty jsou nové, stejně jako válec, a obojí je správného průměru (pro 39 mm), komprese nad pístem se mi zdá být OK (nemám bohužel srovnání s jiným motorem), hlava i přepouštěcí kanálek pro dekompresor těsní a nefouká.
- špatně naladěný karburátor. Možné to je, ale svíčka je zabarvená správně, takže bohatost směsi by měla být OK. Volnoběh zahřátého motoru je klidný a bez škubání, starty studené i teplé na první dobrou. Spotřeba je rovněž v normě vzhledem k okolnostem a mé váze.
- nevhodný poměr rozet na motoru a na zadním kole => příliš do rychla. Malé kolečko má 12 zubů, zadní jsem nepočítal, vedu to v patrnosti a zkusím najít rozetu s větším počtem zubů dozadu.
Takže zatím pátrám dál, nicméně uvítám rady zkušenějších kolegů babetistů, kam se ještě podívat. Každopádně jako první vyměním gufera a pak se uvidí. Musím se ale přiznat, že se z každé jízdy s ní vracím s úsměvem od ucha k uchu jak Joker a začínám být na tom vrnění motůrku docela slušně závislý. Nikdy bych neřekl, že něco tak jednoduchého bude mít takový fun factor a být přitom tak užitečné
