

Nečekejte záplavu fotek našlapaných vojenskou technikou a kulervoucí příběhy hrdinství.V jistých ohledech jsme nebyli lepší než komanda elektrikářů(esesáci) a ve škole se dozvíte jen to že němci byli zlí a ostatní hodní.Každá mince má dvě strany akorát se mluví vždy jen o jedné.
Svůj stroj tedy obracím směr Blučina,je pátek ale dopravní situace ještě negraduje tak se jede dobře vyjma toho že se všude něco spravuje takže už po třech kilometrech v Židlochovicích bravurně beru kolonu aut přes malé staveniště.Můj cíl je jasný-Blučinský rybník,pro někoho místo na dobrou koupačku pro mě je to pietní místo.Ví o tom jen pár místních a zasvěcených lidí ale zrovna na dně tohoto rybníka odpočívají trosky německé stíhačky Bf 109 G-14.Tento stroj byl zasažen protivzdušnou obranou u Sokolnic,pilot stačil vyskočit na padáku ale po dopadu na zem byl ubit ruskými vojáky.Kolem této události je stále mnoho dohadů.V roce 2001 byla větší část trosek vyzdvižena,ale z technických důvodů se nepodařilo vyzdvihnout vše.Bohužel se na místě nenachází ani malý pomníček co by tuto událost připomenul.No tak fotka,fofola a figáro a jedeme dál





Občas si zalítám online War thunder a řeknu vám že udržet tohle letadlo těsně nad zemí a nezapíchnout se je celkem fuška.Je to celkem povedená hra a je v ní kladen velký důraz na autentické chování různých strojů.To už ale moc odbíhám takže popojedem.Směr Hustopeče-Starovičky,přesně napůl cesty hlavního tahu na Břeclav stojí pomník který nelze přehlédnout-Památník na největší tankovou bitvu na Jižní Moravě.Ruský T34 na dvoumetrovém betonovém podstavci prostě nepřehlédnete.Dne 16.4.1945 ppor.I.S.Mirenko se svým strojem pronikl do týlu nepřítele,zničil tři Panthery a samohybné dělo.Díky tomuto činu se pak nepřítel dal na ústup a bylo rozhodnuto o výsledku bitvy.Nakonec byl i jeho tank zničen a po zásahu shořel.Raněný Mirenko ještě stačil vytáhnout dva členy své osádky ale nakonec přežil jen on.Památník byl postaven v r.1975 ke třicetiletému výročí a tank dostal palubní číslo původního Mirenkova stroje-200.Je tady celkem pěkné odpočívadlo,ale z jedné strany řve dálnice,z druhé státní na Břeclav a celé to dokreslují děla proti Špačkům v okolních vinohradech.Už jen přidat trochu kouře,a máte celkem pěknou představu válečné vřavy.Popojedem.Směr Velké Pavlovice-Vrbice.Při 2km stoupání na Vrbici už Hujda pěkně hicuje,je půl 5 a slunce pěkně pere takže nahoře i když kilometr od cíle dávám pauzu.Jedu trochu naslepo,páč naposledy jsem zde byl asi před 18lety a nevím jestli můj cíl nehodili do železa.
Nehodili-dokonce to tu vypadá čím dál lépe.Pěkně upravené okolí s výhledem na vinné sklípky.Hned u kostela,vedle hřbitova se ční památník a vedle něj dělo.Přesněji řečeno Německý protitankový Pak 40 ráže 75mm.Tenhle kus železa byl umístěn mezi Vrbicí a Bořeticemi.Německá osádka padla a po válce bylo znehodnoceno a umístěno zde.Památník byl dostaven později.Nejradši bych ho zapřáhl za Hujdu a postavil si ho před barák.
Sjíždím z Vrbice do Kobylí,mého rodiště.Kávička u našich,prodrbat všechny a všechno a jedeme ke zlatému hřebu této cesty.Je to nedaleko,přes Brumovice do Morkůvek.Malá obyčejná vesnice ovšem s neobyčejným rodákem,hrdinou generálporučíkem Fr.Peřinou.Jestli jste to dočetli až sem a toto jméno neznáte tak jste u mne klesli.Byl to výborný stíhač,jako první z čechoslováků měl tu čest utkat se na nebi s Luftwaffe a do konce války se stal leteckým esem a 4 nejlepším československým stíhačem s kontem 12jistých,2 pravděpodobných a 1poškozených(sestřelených) letadel.Už mnohokrát se chystám do místního muzea,ted tady sem ale mají zavřeno.Nevadí.Musím si nechat něco napříště..
Najeto 135km,lehce připeklej od slunce a doma mi hlásil tachometr 4000,6km.
Zdroje:
wikipedia
leteckabadatelna.cz(doporučuji zhlédnout)
morkuvky.cz
fotky-http://kobylak.rajce.idnes.cz/Na_valecne_ztezce#