Jak na dlouhou štreku

Dovolte mi pár rad pro beginery, tedy nováčky, kteří dlouhý štreky /nad 100 km/ nedělali, je to román doslova, ale alespoň si ukrátíte dlouhou chvíli, tedy:
Tak dva měsíce předem: Udelat si každý týden, jednu dvě vyjížďky, stačí "kolem komína" tak 5 - 15km. Není to samoúčelný, tělo si zvyká na jízdu a nebudete pak, až to bude navostro po 80 km doslova "na sračky". Navíc se po čase začínají objevovat různý mouchy co vaše motorka má a je čas to vychytat.
Měsíc předem: Shánět potřebný ND a dokoupit vercajk, pokud jej nemáte /mimo náhradního řemenu, též gufera, "O" kroužky, lepení, náhradní duši, plátek jemnýho smirku, dva rezervní ventilky a čepičky k nim a pokud máte zpuchřelej, sjetej, nebo cinklej plášť vod šutru, nekompromisně koupit novej/. Možno přibalit taky náhradní lanka, obě brzdy, plyn. Sebou důsledně doporučuju matkový klíče v souvislý řadě 8 až 19, trubkový klíč č. 10, montpáky, stahovák, dva šroubováky, větší a malej, eletrikářský malý kombinačky s tenkejma kuželovejma čelistma na kroucení oček na vodičích. To sice dělat asi tutově nebudete, ale těma kleštěma se bohovsky dobře a jednoduše vyndavá vložka vejfuku. Chytne se za vnitřní osazení u závitový tyčky a je venku, žádný zběsilý improvizace. Že se vám vejfuk zasere, je pravděpodobné víc než málo. Klíč na svíčku, též dvě svíčky náhradní /i nová nemusí pálit/, na to pozor! Izolačku, kus izolovanýho drátu a provázku, kousek elektrikářský "čokolády" stačí i ty mosazný vnitřky na vlastní spojování drátů pochopitelně komplet se šroubky. Neuvěřitelně dobře se s tím spojí zlomený kabel, či přetržený lanko "na dojetí". Dále dvě velký řetězový spojky, jednu malou na "šlapací" řetěz, co kdyby, 4 náhradní žárovky, dvě dopředu 6V/15W a dvě zadní 6V/5W opět nová nemusí svítit, nebo vám v noci při vyměňování může upadnout, lahvičku /stačí 30-50ml/ s trichlorem, nebo acetonem /co kdyby spojka, že/? Také jsou dobrý dva hadry, hrubší a špinavější na stroj, ten čistý a jemný na chrom. To není ještě vše: Propiska, a papír na poznámky /a také na jiné účely/. Následuje zavírací nožík, rezervní pérka do spojek, do rozběhovky určitě, prdnou, ani nevíte jak. Ti co mají bohaté rodiče, tak rezervní zapalování /480,- peněz/, náhradní fajfku, dvě náhradní brzdový čelisti /můžou prasknout/. A nezapomenout stále jezdit a trénovat.
14 dnů předem: Vopečovat si povinnou výbavu, lékárničku, především. Benga na tom bazírujou. Když jsme u tý lékárny doplnit ještě práškama proti bolesti /zuby třeba/ a práškama proti sračce. Bageta koupená v horku kdesi na pumpě, může klidně pamatovat ještě prezidenta Masaryka. V tomto období, pokud máme pro to důvod, bychom si mohli střihout cvičně jednu extra delší štreku, klidně 100 km, to jako vostrej tréning. Není to ale povinný, hardcore jezdci to stejně nedělají. Ti na to skočí a jedou.
Tejden předem: Postahujeme si mapy, vytiskneme a svážeme do bločku, ti tupější /jako například já/ ještě doplňují takto povstalý sešitek leteckými náhledy projížděných velkých měst a křižovatek, které jsou nyní na internetových mapách dostupné. Do těchto fixkou zdůrazníme trasu průniku. Pomáhá to neuvěřitelně. Sice se musí před velkým městem, či obcí zastavit a 10 minut studovat ztečení strategického bodu. Nemáme se za co stydět, i velcí vojevůdci, včetně Napoleona to tak dělali. Následuje nejtěžší operace, fatálně důležitá: Vydyndat na rodičích peníze na benzín, cestu a s ní spojené požitky, pokud jsme ještě mladí a finančně na těchto závislí. Někdy pomáhá tvrzení, že Babetta bere 25 litrů/100 km, toto však nevykládat tatínkovi. Slíbíme úplně všechno, že se budeme učit, či uděláme reparát, pojedeme opatrně, nebudeme kouřit, chlastat a zahazovat se ze ženštinami nevalné pověsti. Pokud to pomůže, umyjeme 3-5x nádobí a uklidíme si pokoj. Ostatně po celý zbytek roku to už zase nemusíme dělat. Pokud to selže, je to třeba předvídat předem a po vypuštění této po ostříleného a tvrdého mororkáře nesmírně ponižující procedury buď něco prodáme, nebo dva měsíce předem něco vyděláme na brigádě.
3 dny předem: Hodíme stroj do cajku a nacvičujeme kvalitní nadávky /kdyby se něco po cestě posralo/, pokud jsme slušní, /viz Mirek Dušín/ učíme se nové, co možná nejsprostší. Kamarádi pomohou...
2 dny předem: Zkontrojujeme vše. Na netu vyhledáme předpověď počasí /zde je možno poprvé využít již nacvičené nadávky/. Doma jsme ale slušní a pomáháme rodičům. Co kdyby je napadlo nám cestu pro nějaký přestupek zakázat, či výrazně omezit finanční krytí tohoto zběsilého podniku. Intenzivně balíme. Pokud jsme pověrčiví a soused chová černou kočku, je třeba ji nějak pacifikovat, např. odchytíme ji /pozor, nesmí nám již přejít přes cestu/ zavřeme ji do sklepa, žrádlo, mimo vody jí tam nedáme. Proč, vysvětlím dále.
1 Den předem: Neděláme skoro nic, upadneme do depresí, sousedovi vysvětlíme, že jsme jeho kočku již 14 dnů neviděli. Dobijeme baterii v mobilu, děláme to velice okatě s komentářem "už zase nemám skoro žádnej kredit". Rodičové jistě dají nějaký peníz na dobití kreditu. Možno tentokráte vydírat maminku. Slíbíte jí, až dojedete, tak zavoláte, že jste O.K. Nabídnete, že budete volat i průběžně po cestě, ale chtělo by to ještě tak 300,- Nebudete věřit, ale vydání peněz se odehraje většinou bez nejmenšího odporu. Zkontrolujeme kočku ve sklepě...
Den nula: Sbalenou a naloženou motorku postavíme před dům. Rozloučíme se s plačícími rodiči a sourozenci. Vyjma otce, který nám tvrdě chlapsky stiskne ruku a poplácá po ramenou. Toho o peníze nežádáme, dobře ví jak by jste s nimi naložili, byl též mladý. Výchova především. Pokud máme mladší sestru, využijeme situace, je třeba pohovořit s ní o daleké cestě, nástrahách číhajících na mladého motoristu a následně, pokud následkem tohoto o poznání více slzí, pokusíme se z ní vyrazit ještě tak 200,- Kč. Je to odporný a hnusný, přiznávám, ale většinou to zabere. Ale vidina motorkářských orgií na Vápenkách a představa potoků alkoholu je silnější. Navíc rodiče i sestra budou rádi, když se v pořádku vrátíte. Většinou se na těch 200,- zapomene. Podíváme se zda máme řidičák a TP.
Akce! Současně s tím jak nastartujeme, vypustíme sousedovu kočku ze sklepa. Většinou jde, pokud se nás nepokusí napadnout, odporně prskaje, nejkratší cestou domů. Předpokládá, že bude páníčkem uvítána a následkem toho dostane nažrat, tudíž jí nenapadne vám přebíhat přes cestu. Kočky jsou tvorové velice racionální, motosportem opovrhují. Soused, který ji spatří má radost a zbytečně se neptá, kam jedete. Plyn na doraz a vyrazíme.
Ještě pár rad: Asi po 5 km je dobré zastavit a zjistit co nemáme a co jsme zapomněli. Většinou jsou to takový drobnosti, jako řidičák, TP, mobil, hodinky, peníze a podobně. Pokud nepatříte k hardcore kategorii motorkářů, pro papíry či ostatní se vrátíte.
Něco techniky: Sraz se bude konat pravděpodobně v červnu, nebo v červenci. Tomu odpovídají adekvátní teploty. Pokud pojedete do velkýho a dlouhýho krpálu za poledního hicu, sledujte pečlivě chod motoru. Pokud začne najednou ztrácet tah a dokonce jakoby "zvonit" okamžitě zastavte a nechte chvíli /tak minutu/ na malejch otáčkách a vypněte. S motorkou do stínu a minimálně 30 min. pauza. Prvních 15 minut to každejch pět minut prošlápněte. Zadření někde daleko od domova je kurevská věc. Tímto postupem se dá tomu dobře předejít. Není důležitý dojet na Vápenky první, ale vůbec tam dojet. Pokud by se tak stalo, že jste zadřeli, to už fakt situace nadoraz. Někdy pomůže sejmout válec a tím nejjemnějším smirkem zamatovat lesklý plošky na pístu vzniklé přidřením /pozor na pilinky a svistvo/ skříň kliky je proto nutné utěsnit hadrem. Překvapivě to pomůže. V tom případě ale musíte mít sebou náhradní papírový těsnění pod válec. Původní se vyndáním válce většinou zničí. Nezapomenout pak ten hadr přes sestavením agregátu vyndat. Pokud sebou vezete náhradní kroužky, možno je vyměnit. Dobrý je počítat se vším a mít sebou butelku motorovýho oleje /stačí 3 deci/, kterým mažete. Po úspěšném dokončení operace trochu přidáte do bandy tak, aby poměr byl lehce pod 1:30. Zlepší to mazání a motoru to pomůže. Dále jedete již opatrně. Bude to asi drobet hulit, ekologové prominou. Dojet je třeba. Pokud je však píst už doslova nafest zapečenej ve válci, že tento nejde stáhnout, tak to je pešek. Pakli není na blízku servis, kde by to udělali /novej píst, kroužky, válec/ tak většinou smůla. Nehledě k tomu, že tato legrace vyjde i s prací minimálně tak na 1000,-peněz. Navíc i pokud by jste ty prachy měli, a někdo vám to udělal, je to minimálně pět hodin zdržení brutto, prachy v prdeli a zbytek cesty i zpět pojedete v záběhovém režimu /trvale 25, max. 30km, olej 1:25/, což je dost spruz... Navíc, pokud pojedete slušně a budete sledovat dopravní značení, riziko nějakýho nemilýho průseru se výrazně sníží. I když nějakej idiot se na silnici vždy najde, co naděláme...
Disciplina: Jasný, že vaše Babetta dovede v pohodě 65-70km/h. Na to po dobu cesty na Vápenky a zpět zapomeňte. V techničáku je trvalka 35, max. 40km/h. číst umíte, čísla znáte a tachometr vám jistě jde. Pokud chcete zadřít a mít hromadu starostí /viz výše/, klidně závoďte. Vápenky budou snad i za rok, jistě se tam jednou podíváte. Pokud vám to stejně nedá, tak až se budete vracet a uvidíte, příjemně unaveni světla vašeho rodného městyse, tak jí dejte klidně čočku, pokud na to máte náturu. Když to kousnete, tak už se to dotlačí. Navíc může vypadat jako hrdinové /Představ si, 80 km jsem tlačil!!/...
Weather Report: Tedy předpověď počasí. Má pro vás stejný význam jako po kapitána Boeingu vydávajícího se na devítihodinový let přes oceán. Už pro to, že vaše cesta bude trvat většinou déle. Mimo předpovědi prostudujte i na netu meteorologické mapy, hlavně přítomnost bouřkových a studených front /což je většinou jedno a to samé/. Přicházejí zpravidla od západu a severozápadu. Pokud jsou daleko, ještě mimo území ČR jeďťe. V drtivé většině případů /mimo kolegů ze SR/ pojedete na východ, tudíž jim budete částečně ujíždět. Ale ony jsou o dost rychlejší /tak 40 - 200 km za hodinu/. Pokud je fronta již nad vašim okresem, neriskujte, a nechte ji přejít, odjezd se odloží tak o 2 až 10 hodin, podle situace. Pojedete pak za chladnějšího počasí, možná ještě v mírném dešti. Motorce to jen prospěje, vám ale nikoli. Zápal plic je nepříjemný a proto se vybavte na cestu odpovídajícím outdoor oblečením.
Oblečení:  Je nutno věnovat pozornost i když neprší a je letně hezky. Může se stát, že se cesta protáhne do noci, takže svetr a teplý ponožky. Rukavice jsou samozřejmostí vždy.
Žrádlo: Na dlouho cestu je třeba se vybavit proviantem. Pravda, něco si můžete koupit, ale chutná, dobře vyuzená a tedy trvanlivá klobáska s pečivem, přijde v dakeké neobydlené pustině k chuti. Snadno kazící potraviny si neberte, též koupené bagety neznámého původu mohou znamenat neskutečnou pohromu, minimálně časté zastavování a enormní spotřebu papíru. Pamatuje i na pití. Nějaké nealko s minimálním obsahem cukru. Perfekcionalisté sebou jistě povezou termosku s kávou...
Ještě k bouřce: Při cestě nazpět pojedete proti směru chodu front, tedy je s nimi třeba počítat. Vyplatí se mít sebou malý rádijko a poslechnout si předpověď. Pokud už vás bouřka chytí, lhostejno ať z frontová, či pouze jen bouřka z tepla, nebezpečný jsou obě stejně. Počítat s tím včas a najít bezpečný úkryt, ideální je hospoda, benzínka, ale pokud má prodejnu tak tam, nikoli pod střechou u stojanů /ta je sice podle přísných předpisů na několikráte uzemněna, ale kdo ví/ či zděná zastávka. Pokud s schováte v plechový zastávkový boudě na kopci, je to úplně stejný, jakoby jste stáli na freiplace s tím rozdílem, že pouze nemoknete. Úder blesku do boudy vám sice nic neudělá, ale pokud má tato jen hliněnou podlahu, zabije vás stejně spolehlivě sekundární naindukovaný výboj, jako blesk samotný. Z tohoto důvodu jsou zrovna tak nebezpečný zemědělský ocelokolny, které jsou občas vedle vesnic v poli. Při zásahu bleskem /prozor, může uhodit klidně několik desítek metrů vedle, například do stromu!!/ se změní v obrovský VN transformátor a kdo stojí na hliněné podlaze uvnitř, tedy dokonale uzemněn, má smůlu. Jet v bouřce dál to není o hrdinství, to je pitomá a ubohá frajeřina, pokud nás k tomu nenutí skutečně mimořádně naléhavé okolnosti.
Myslete na své rodiče a blízké! Na severní pól nejedete, na Měsíc s misí Apollo se také nevypravujete, pojištěný jste jistě taky, včetně ručení povinného. Ale mějte stále na vědomí, že na vás vaše rodina neustále myslí. Proto občas po cestě volejte, hlavně po dojetí do cíle je to povinnost. Pokud je to už hluboko v noci /tak od 01 hod. výše/, pošlete SMS, abyste rodiče nevyrasili, noční telefony mohou také znamenat ledacos. Pokud budete po dojetí volat přímo, je ohleduplné volat tak, aby v telefonu nebylo slyšet třískání do kytary, bujarý řev kolegů motorkářů a cinkání sklenic. To se dá vychytat. Sdělení omezte na to, že cesta příjemně uběhla /akorát sem jednou píchnul/ a jste lehce unaveni, umyli jste se a vyčistili chrup a jdete již spát, protože zítra se chystáte na vlastivědnou exkurzi na Javorinu s místním Okrašlovacím spolkem, doplněnou poznáváním místní květeny a vystoupením souboru lidových tanců. O tom, že majitel Vápenek zrovna nakládá do svého offroadu Nissan Patrol prázdný sudy a chystá se teď ještě dlouho večer sjet do města po další tři hekťáky dvanáctky, protože další Babettisté právě dorazili, prosím vždy taktně pomlčte... Na závěr: Snad to vyjde a ve zdraví se tm všichni shledáme. Nemusí nás přijet 300, pokud by nás bylo jen pár i to stačí. Live to Ride...