, nastaveno na 1024x768
Vítej na stránkách příznivců motocyklu Babetta    dnes je: 19. 03. 2024  Svátek má Josef          HOME | Login | RSS  
  Hlavní menu
  • Diskusní fórum
  • Online chat
  • Seznam rubrik
  • Download
  • Weblinks
  • Ankety
  • TOP 15
  • Původní Alešova stránka

  • Personalizace
  • Rozšířené vyhledávání
  • ukončit tabulku
      Anketa
    Svoji Babtettu mám jako:

    Jedinou motorku, nedám na ni dopustit...
    1959 (1959 hl.)
    Pro cesty do práce...
    1760 (1760 hl.)
    Je to moje hobby...
    1876 (1876 hl.)
    Abych měl co rozebírat a opravovat a tunit...
    1559 (1559 hl.)
    Nemám na jiný motocykl...
    1052 (1052 hl.)
    Sebrali mi noty, jezdím alepoň na této...
    1169 (1169 hl.)
    Počítám s ropnou krizí a nedostatkem benálu...
    1120 (1120 hl.)

    Celkem hlasovalo: 10495

    ukončit tabulku
      Copyright
    Babetta site je E-zin provozovaný komunitou příznivců malého motocyklu Babetta. Je postaven na redakčním systému phpRS, který je podle mezinárodní licence GNU-GPL volně šiřitelný a upravovatelný. Na vložené grafické prvky, jež nejsou součástí původní distribuce RS, dále pak na fotografie, loga, grafiku a hlavně vystavené články a texty se vztahuje autorské právo, jehož nositelem jsou podepsaní autoři, členové komunity a správce webu... Opus Dei
    ukončit tabulku
      O webu...
    ukončit tabulku
    Srazy

    * Vápenky 2015 - jako víno, i uzavírek bylo dost...

    Vydáno dne 24. 07. 2015 (2155 přečtení)

    Veselo, příjemno. Cesta občas vzrušující, v Rápoticích i lehce děsivá. Jinak pohoda, opět padlo nemálo rekordů, na srazu byl 39+1 stroj, z toho jeden prudce unikátní a to Babetta triple pro invalidy BVH-1 a to na značkách a s platnými papíry! Atmosféra dobrá, lidí jako mraků, dokonce i koupelna, cestou domů. Za jízdy, pochopitelně...

    Intro:
    Začalo to ovšem lehce dramaticky, návštěvou zubaře. A to v pondělí 13.7. Předem plánovaná údržba, ale popisovat to nebudu, kroutil jsem se sice jako had, ale doktorka mi obrázek stejně nedala. Druhý den mi decentně napuchla huba, vidím to černě, ale nakonec se to nějak vybarvilo a zase to splasklo. Sice ve Veselí nad Moravou je taky zubní pohotovost, ale kdo by o takový bonus stál, že ano.
    Jinak olej a plánovaná údržba (motorky) před cestou. Servisman mne pochválil za dodržení intervalu. Na moje stížnosti že (cosi, zvuk, nějaký vibrace a další moje paranoidní výmysly) odvětí servisman, že: Motorka je na ježdění a ne na poslouchání. Dobře tedy, na poslouchání si vezu sebou rádio. Balení a nákup poživatin doladění plánů cesty s Jendou Jr. Měl by na mne čekat ve Veselí.
    Pátek 17.7
    Dneska vyjedu včas! Ale veliký hovno, Jeníčku. Ač připraven, vstávaje časně za kuropění (v 11.15), stejně zasáhne do děje bouřka. Za hromobití a blesků v garáži tedy ještě provedu revizi předkopu (je volnej a chrastí) zajistím podložkou. Aspoň tedy něco, dofuk gum, kontrola oleje, zbytečná, ale jistota je jistota. Kontrola věcí sebou potřebných. Speciální vteřinový lepidlo draze koupený, stejně ale zapomenu doma. Ale co je doma, to se počítá. Bouřka odkvačila ku Pelhřimovu a je 18.45. Hezké. Pojedu tedy na noc, co naděláme.
    Start!
    A skutečně. Doháním co se dohnat dá, Rynářov, Cerekev, Třešť a Stonařov bez jedinýho kufru, bez uzavírky. Ale netěš se hned zkraje Jendo! Ve Stonařově světla a fronta u stopky na nájezdu na E59. Ale vmezeřím se, velmi drze. Fronta totiž končí někde za obcí a šofér za mnou mne kupodivu neposílá do prdele, žlutá, zelená a svět zkrásněl. Forsáž a pumpa na Hladově je tu Ein, Zvei. Dávám benál, limošku, kávu a Čínskou klobásu „Přítel člověka“ stejně jako vloni. Jakýsi šofér si mne fotí a já podávám výklad ku motorce. Velmi se mu líbí. Když mu sdělím kam jedu, nevychází z údivu. Pokud se toho nevycházení z údivu týká, za chvíli bude řada na mne. Ale to předbíhám.
    Dojedeno, pokouřeno a odjezd. Nezabočuji ale „Na Kasárnách“ na brněnskou R23, jak je očekávaným zvykem, ale pokračuji stále po E59 dále ku Znojmu a zemi rakouské. Důvod je jasný, uzavírka zmíněné R23 u Předína. V Želetavě odbočuji sice předpisově dobře, ale na špatnou silnici. To sice zjistím až za čas, kdy mne místní silnička vyhodí opět v Předíně na brněnské R23. A taky těsně před závorou přes silnici! Za závorou je silnice prokopána víc jak metr hluboko a na dohled je hluboký výkop kanalizace s nově pokládanými rourami. Tak toto dovedu pouze já, tedy „Ten co jezdí přes uzavírky“. Procedím několik kleteb, které jsou tak vulgární, že nejdou vysílat ani po dvaadvacáté hodině. Při pokusu objet závoru, málem porazím značku zákazu, zakymácí se ale nepadá.
    Zkouším to po chodníku, který je sice schůdný, ale nikoli sjízdný. Hloubka výkopu mezitím narostla na úžasných 2,5 metru. Jaké jsem to hovado! Potkávám občana s kolem, které také tlačí a říká, že o kus dál je to ještě horší. S kolem tam měl co dělat. S úlevou zjišťuji, že mluví česky, v Rakousku tedy nejsem. Vyhýbáme se na metr a půl širokém chodníčku nad výkopem budované kanalizace stylem, jakým se přesouvají kostky v jedné logické stolní hře. Tam je jich 15, a patnáctka musí vyjít vždy dolů do spodní řady, jinak prohrajete. Tady jsou kostky pouze dvě, tedy předínský strejda a já. Navíc chodník nevypadá vůbec pěkně. Visí nad propastí a hrozí zřícením do této. Po deseti minutách tichého klení se to podaří. Já jsem opět světlem dopředu a strejda je za mnou. Snad z radosti, že se nikdo z nás nemusí hrabat z téměř třímetrové jámy, mi ten dobrý venkovan sdělí, že za obcí je odbočka na obchvat. Dobře, říkám si, ale proč, když tu mají obchvat, tak k čemu je ta zasraná objížďka??
    Ten dobrý muž nelhal. Odbočím a vítá mne přenosný semafor. Na červenou pochopitelně. Čekám. Ale nikde žádné fronty aut, jak by se dalo na tak rušné silnici očekávat. Po chvilce jedno přijede. A padne tam zelená. To co následuje, je hrozný sen. „Obchvat obce řízený světly“ je polní cesta plná děr a kamení. Ta se pak láme v pravém úhlu a padá asi v 18%  sešupu zpět, do centra obce. Pokud by pršelo, mohli by zde řidiči pouze slaňovat. A koukejme! Opět červenobílá závora. Ale naštěstí na druhé straně…
    Vynahrazuji si to svižnou jízdou po pěkné a opravené R23 (byla uzavřená loni). A než se naději, Třebíč, Náměšť a Rápotice jsou tu! Tradičně za 3, inu 15% je slušnej kopec. Zastavuji, vypínám a následuje Fidorka na cestu, opět rozteklá na marast, káva a pokouření. Rápotice v noci! To tu ještě nebylo. Experimentuji s foťákem na dlouhý časy, kdy vznikají zajímavé barevné kompozice projíždějících aut. Káva dopita, zabaleno, olej poklesl ze 110 st. na hezkých 45.  Ale v tom mne  posléze překvapí hovor skupiny lidí nedaleko ve tmě. Hlasitý a občas i vulgární. Je tu hrachové pole, občas se tu kradou lusky, i ve dne. Vypnu zapalování, vše zhasne, včetně osvětlení palubky. Zírám do tmy. Ale na silnici nikdo není, žádné auto nezastavilo a nikdo nevystoupil. Hlasy tu však jsou stále, nabývají na intenzitě. Usednu na motorku a zkontroluji po hmatu vše, co mám mít sebou. Je to O.K., taška je zapnutá, tablet a foťák mám.
    Otočím klíčkem, startér a zaburácí motor. Nečekám až se ohřeje olej, motor promine. Rozsvítím a vyrazím. Ve světle spatřím na poli nejasně skupinu lidí a nějakých zvířat, snad koní. Tak to je síla. 2, 3, 4 a nekoukám napravo nalevo. Asi po jedné, dvou minutách jízdy potkávám auto. Stojí na bliknách a druhý u něj zastavuje. Řidiči něco řeší, gestikulují a po chvíli se obě auta otáčejí a jedou zpět k Rápotické rokli. Co se tu noc v Rápotické rokli dělo, zůstane asi záhadou. Ale není to moje věc, v dálce již svítí Brno.
    Troubsko, Střelice, Oldřichov. Vyrážím na další objížďku, R152 je u Chrlic uzavřená. Tedy Syrovice, Rajhrad a Chrlice. Bez ztráty květiny. Pravda, v Chrlicích sice lehce oprasím autobus MHD, ale beru si poučení. Klasické brněnské kolečko do Slavkova bez problému. Na pumpě občerstvení, benál a pokouření. Autokar se sice koná jako vloni, ale na druhé pumpě v protisměru. Volá Jenda Jr. a usoudíme, že čekat ve Veselí je zbytečné, jede tedy na Vápenky rovnou. R54 je neskutečně dobře opravená, užívám si zatáček nad Nížkovicemi, sjezd z Babího lomu ku Kyjovu bez problému, tedy tentokráte pšenice na silnici není. Brzdím až u dolních zatáček před Kyjovem. Na cedulích jsem stále ještě rychlej, inu, vlahá noc a ta jízda! Ale v tom hned kousek za cedulemi se pomáhá a chrání! Brzdím, aby PACHové věděli, že mám snahu. Následuje koukání do zrcátek, ale diskotéka se naštěstí nekoná. Nekoná se ani hlášená uzavírka za Kyjovem. Tedy sice koná, ale na jiné silnici, než bylo dle mapy předpokládáno. Bzenec a už známý viadukt a za ním, úplně nová silnice! Konečně ji opravili. Radost netrvá dlouho, Veselí mne vítá rozkopanou polovinou silnice, světly a frontou. Ale to mi už nerva netrhá. Parkoviště ve Veselí, začíná zřejmě svítat, káva, oraz a ve 04.15 jsem na Vápenkách.
    Vlastní průběh srazu
    Následuje uvítání, Jenda Jr. odjíždí krátce na to dále do SR. Chvíli ještě posedíme, Jirka (na Vápenkách poprvé) mezitím důrazně uklidní jakési mladé ožralce, kteří nepatří k nám a dělají výtržnosti. Hoši vychladnou a odcházejí v pokoji. Slunéčko zlaté se mezitím vyhouplo nad Javorinu a my odcházíme spát.
    Dopoledne v sobotu dorazil Erik ze SR. Probíráme různé věci a příští rok bychom mohli zkusit něco doposud na Vápenkách nevídaného, ale to je zatím překvapení. Vápenky, tedy Vápenky 2015 jsou fenomenální. Dorazí 39+1 stroj. Tedy ta čtyřicátá Babetta je v autě, ale počítá se. Sraz je opět nádhernou přehlídkou strojů různých typů, sérií a úprav.
    Od zásadních, motorových, až po různý tunnig, podvozků, elektroinstalací (včetně akumulátorů) i světel. Ohledně světel je tu opět nový rekord. Babeta s 12V palubní sítí a LED čipem o výkonu 20W a optikou, což přepočteno na žárovku, běžnou, halogenovou, dává téměř 0,25 kW (!!) čistého světelného výkonu. Tento stroj, jedoucí tmou, dělá z hluboké noci den!
    Pak je jsou tu opět dvě unikátní Babetty Sport (vyvážené do USA) a pozor! Zlatý hřeb programu; Invalidní Triple Vehicle, Babetta BVH-1. Roztomilá a neuvěřitelně pohodlná tříkolka, skutečně kapesních rozměrů. A co je ještě větší rána; tento stroj je zde s papíry a na značkách, tedy schválený ku provozu na pozemních komunikacích.
    Co je také důležité, dorazil i pan Hlavatý, velký příznivec srazu a také štědrý sponzor, jak se později zmíníme. Jinak program srazu běží již od časného rána, sestává především konzumace jak poživatin, tak i nápojů obého druhu, alkoholických i lihuprostých, dle osobního uvážení. Nastává odpoledne, část účastníků srazu se vrátila z vyjížďky, jejíž cílem bylo, jak jinak než koupání v blízké přehradní nádrži. A okolo osmnácté hodiny za tropického žáru začíná proslulý turnaj „Babetta klání na Vápenkové stráni“. Letošní dicipliny byly s ohledem na délku závodu, tropická vedra okolo 37 st. a také časovou a fyzickou náročnost, zvoleny následovně:
    Start jako Le Mans, tedy doběhnout na startovní platformu, nastartovat a vyrazit. Následuje sražení balónku s vodou, kdy mimo dřevce je volen také jako doplňková zbraň nově i rytířský meč. Za dřevec je však časová bonifikace, protože sundat balónek dřevcem je o mnoho obtížnější. Zbraň si závodník volí v okamžiku startu, kdy už ji pak nesmí měnit. Po balónku pak následuje slalom mezi kužely jako loni. Pití nápojů bylo letos vypuštěno, jako velmi náročné pro závodníky, tak i pro komisaře závodu.
    Nově je pak zavedena tzv. poznávací disciplina, kdy závodník určuje různé předměty. Které vyjímá z brašny. Předměty souvisí s malým motocyklem Babetta, ale také vůbec souviset nemusí. Pochopitelně se toto děje za přísného dohledu komisaře závodu, v časovém limitu a pouze po hmatu. Takže zatraceně těžká disciplina.
    Závodu se účastnilo téměř třicet borců. Udílení cen je skutečně slavnostní. Všechna místa, včetně posledního, jsou hodnocena diplomy, čtvrté místo znamená i dárkový poukaz k nákupu v motoprodejně u pana Hlavatého. Třetí až prvé místo je hodnoceno mimo prodejního poukazu i hodnotnými věcnými dary od pořadatelů závodu. Vítěz, tedy borec na místě prvém, je letos i poprvé dekorován vavřínovým věncem.
    Po závodu a následném fotografování pro přední tiskové agentury vypuká bujaré veselí. Stoly se prohýbají pod jídlem i pitím. Vynikajícího výkonu dosáhne v této nepovinné disciplině srazu, tedy hodování, Babetta Alcoholic Club, jehož reprezentanti nad ránem 19.7. budou téměř bez haléře, což je absolutní level této soutěže. Den se překlopil k poledni a nastává balení a loučení. Za chvíli je nás na Vápenkách už jen pár. Předávám chatku, platím a vyrážím těsně před patnáctou hodinou.
    A zase domů
    Den se proměnil v tropickou pec. Ve Veselí stojím čtyři minuty na světlech a potím krev. Olej je během chvíle na 104 st., ale padá zelená a vyrážím ku Kyjovu. Teplota oleje poskakuje okolo 80-85 st. Což je stále v normě, i na táhlých stoupáních, kterých to je množství větší než malé, zřídkakdy dojde na 90 st. Což mne těší. Motorka ale jede dobře, Babí Lom u Kyjova jde  jako obvykle za tři a bez problémů. A to ještě nevím, že ve Strážnici, kterou míjím asi ve vzdálenosti necelých 10km,  toho dne (19.7.2015) padá jeden z dlouhodobých teplotních rekordů v ČR.
    To už jsem ale za Chrlicemi, objezd Rajhrad/Syrovice/Ořechov je opět bezchybně projetý a mířím ke Střelici. A v tom to začne. Clona deště, kroupy mi mlátí do helmy. Za Troubskem to poleví, ale v Ostrovačicích a Říčanech u Brna to vypuká nanovo. Ale nezapínám si bundu, nic. Proleju až na kost, ale v tom africkém žáru je mi příjemně. Zastavím v lese u Říčan na R602, což znamená, že jsem už na severní návratové trajektorii. Běsnění živlů ustalo. Tropická bouře dohuhlává kdesi za Brnem. Pokouření, Focení a Fidorka na cestu, pochopitelně i přes ochlazení deštěm je zase na sračky. Ale to mi nevadí. Když dorazím do Velké Bíteše, jsem opět suchý a stále osvěžen. Inu, lázně s přírodní koupelí na cestě, co by člověk chtěl víc. Cestou ku Velkému Meziříčí dumám o uzavírce. Mapa hlásí stavbu kruháku, tak si říkám, po chodníku to určitě půjde, pokud tam nebude třímetrový výkop pro kanalizaci. Z toho se určitě neposereme, obzvláště, když plánovaná objížďka má 34 km.
    Ale zase to taková sranda nebyla (rozestavěnej kruhák vůbec, nestálo to za řeč) ale za obcí Ruda to začalo. Asi tři kilometry zavřený silnice, z části vybagrovaný až na skálu, z části už s položenou stabilizací a štěrkem. Ale dal jsem to. Sice místy 10 km/h ale my, co jezdíme přes uzavírky, znáte to. Pouze mne mrzí, že jsem to nevyfotil. Snad příště…
    Ve Veselí tankuji, pak ten kruhák. Jezdí se na něm už z poloviny a ještě se řízením světly. Vzal jsem to přes tu druhou, nehotovou půli, čestně jako první motorista v historii této nové okružní křižovatky ve Velkém Meziříčí. Hudba však nehrála, starosta, slavnostní projevy a páska ku přestřižení nikde, klíče od bran města taky nikdo nenabídl a ani mažoretky tu nebyly. Což je hlavní, zde nebyl ani policista, který by mne po zásluze pojebal a zkasíroval. Lehký kufr v Mezříčí, což je snad už tradicí a pravidlem, správný směr však záhy nalezen a už ujíždím ku Měřínu.
    Je očekávána ještě jedna uzavírka, ale jde o to, zda bude ještě před Měřínem, nebo ne. Taková veselá loterie. Nakonec je z toho pouze půlka vybagrovaný silnice v Měříně a kyvadlové řízení se světly. Zívačka. Odbočuji z rozbombardovaného Měřína na Proslulou R348 ku Polné. Teď, jak se ukáže, budou už jen samá příjemná překvapení. To první je samotná silnice 348. Hned za Měřínem začíná tankodrom, tedy začínal ještě loni. A dnes? Krásný nový povrch, laik se diví, odborník žasne. Dál je to podle klasického scénáře - krásný a romatický silničky Vysočiny s dobrým povrchem. Užívám si to.
    V Polné jsem okolo 20.00, pumpařka právě zavírá. Pokecám s ní, benál už nepotřebuji, koupím si tedy občerstvení a relaxuji na pumpě. Na tabletu sleduji vývoj počasí. Je pro mne příznivý. Bouřky na Bavorskem jsou daleko a před chvilkou také skončilo běsnění živlů nad Vápenkami, jak je podle radaru vidno. Pokračuji v cestě, slunce s kloní k západu a fronta nad Německem vytváří nádherná barokní oblaka, jako z obrazů starých mistrů. V Úsobí pietně postojím u místa, kde jsem loni odložil choppříka do kopřiv. Když je člověk vůl, platí se za to. Dobré ponaučení.
    Humpolec, Speřice a slunce zapadlo. Je vidět mladý Měsíc, je asi čtyři dny po novu. Také mne vítá vysoký rádiový stožár poblíž Pacova. Patrový most u Píště a za soumraku jsem na nadjezdu u Hořic. Je hluboký večer, přesto se ještě povede udělat tradiční závěrečný snímek. Je už hodně tma, vychází to na jednu vteřinu, nutno tedy opřít foťák o zábradlí mostu. Následuje klobáska od paní Kubíkové, káva a pokouření. Letos je obzvláště to pokouření slavnostní; po téměř pětadvaceti létech kouřím kubánský doutník. Dostal jsem jej loni darem k Vánocům od rádiové kolegyně Majky.
    Letošní cesta mne ale ještě jednou poškádlí: V Křivsoudově je uzavírka! Opět snesená silnice až na kámen. To mne nemůže rozházet ani náhodou. My co jezdíme skrz uzavírky, znáte to. Ale chyba lávky! Je tam rozdělaný most, ale už se dá projet, respektive pro vysoký schod na počátku mostní konstrukce přetlačit. Ale co to nevidím? Plot! Ano, skutečný drátěný plot s vraty, na konci uzavírky a ta jsou pochopitelně uzavřena. My ti ty uzavírky vosolíme, Jeníčku! Po nově vybudovaném chodníku to taky nepůjde, plot je i tam. Nadoraz. Znova k vratům, hledám tedy zámek, ale marně, nebo nějaký mechanismus ku otevření. Ale pak zjistím, že vrata jsou osazena v patkách, jako bývají provizorní dopravní značky. Takže vytáhnout a otevřít. Projet, zavřít a zastrčit v opačném pořadí. Povedlo se. Píši si 100 bodů *1)
    Zbývá už jen Keblov, po staré trati do Štěpánova, Zdislavice, Bolinka a nájezd na Route 112/II. V Garáži jsem přesně ve 24.00

    *1) Nová Jendova bodovací soutěž v projíždění uzavírek. Veškeré bonifikace platí pouze tehdy, pokud je již zmíněná silnice dopravně uzavřena, tedy opatřena patřičnými zákazovými značkami a vyznačenou objížďkou. Pokud je silnice jen třeba částečně průjezdná, např kyvadlově, body, bonusy ani penále získat nelze. 

    Klasifikační tabulka Jendovy letní uzavírkové soutěže:    
    Akce:   Body
    Projetí zákazu vjezdu, v době, kdy je uzavírka již v platnosti,
    ale práce ještě nezačaly 
      +5
    Projetí frézované vozovky    +10
    Projetí vozovky s položenou vrstvou stabilizace, event. spodního štěrku    +15
    Projetí vozovky snesené až na základní podloží    +30
    Projetí vozovky s demontovaným mostem do 10 m výšky, nebo překonání říčky broděním , nebo bez      +100
    Projetí uzavírky s chybějícím mostem vyšším než 10 m, bez brodění
    (překonání řeky brodem)     v
      +200
    (+300)
    Projetí vozovky opatřené oplocením, nebo uzavřeným zátarasem    +100
    Projetí uzavírky během pracovní doby (pracovníci na stavbě vás musí zřetelně vidět)    +150
    Projetí uzavírky během pracovní doby (pracovníci na stavbě vás musí zřetelně vidět a posílají vás do prdele)    +250
    Bonusy    
    Projetí uzavírky v pracovní den v době od 08.00 do 17.00 hodin   +5 
    Překonání hromady jemného štěrku, do dvou metrů výšky
    Za každý další metr výšky překonané hromady bonifikace +2 body 
      +5
    Překonání hromady stavební suti, do dvou metrů výšky
    Za každý další metr výšky překonané hromady bonifikace +4 body     p
      +10
    Rozzuřený stavbyvedoucí (musí vás vidět)    +10
    Rozzuřený stavbyvedoucí (musí vás vidět a posílat do prdele)    +15
    Pár po držce od rozzuřeného stavbyvedoucího   +30
    Konflikt s dělníkem, vyhrožování lopatou   +15
    Konflikt s obsluhou stavebního stroje (za každou obdrženou ránu pěstí od řidiče bagru, ještě navíc bonifikace +35 bodů)   +20
    Přítomnost policisty, který však nestačil zareagovat   +15
    Penále    
    Přítomnost policisty, chycení, pojeb a následná pokuta    -40
    Použití lávky pro pěší (pokud na staveništi je)    -50
    Jakákoliv škoda, nebo vandalismus na stavbě samotné,či stavebních strojích a označení   -450 
    Jízda po právě položené horké živici, těsně za finišerem   -1000
    Jízda po právě položené horké živici
    a následné zničení nového povrchu vozovky - diskvalifikace!
      *2)

    *2) Poznámka:
    Ježdění po čerstvě položené živici jednak velmi usnadňuje sportovní výkon, který už tedy není sportovní. Pak toto může zpusobit rozsáhlé škody, kdy se často musí nový živičný koberec strhnout a pokládat znova, protože by neprošel kolaudací. Je to ohavnost a vandalismus nejtěžšího kalibru. Trestá se to vysokým penále, nebo rovnou diskvalifikací a odebráním všech bodů, a to i za minulé úspěšné ročníky. V těžkých, nebo opakovaných případech i vyloučením ze federace Uzavírkových jezdců na dobu minimálně deseti let a zákazem činnosti!

     

    Resumé:
    Letošní Vápenky neměly chybu. Zvláště je pak nutno poděkovat chlapcům, kteří organizovali celý program srazu. Kobymu, Richiemu a dalším. Také paní Kubíkové za trpělivost a především panu Hlavatému za sponzorskou podporu. I cesta byla velmi pěkná. Nyní ještě ujeté vzdálenosti: 

    Kilometrovníček:  
    Pozice Km
    Tam: 303,5
    Vápenky: 1,5
    Zpět: 283,4
    Celkem: 588,4

    A nyní něco málo obrázků:

    Rápotice v noci. To tu ještě nebylo...

    Ale provoz tu je, to jo...

    Pumpa u Slavkova.

    Vápenky 4.15 ráno.

    Za kuropění.

    Seance před obědem, podává se aperitiv.

    Velká rarita srazu - Babetta Triple BVH-1.

    Kdo mohl, ten se svezl.

    Na řadě jsou barevné modifikace - Čmelák

    Brno 1913.

    Moravia.

    Stroj v barvách Zbrojovky Brno.

    Čmelák, detail.

    Stroje přátel ze SR.

    Výřad před závodem 39+1 stroj!

    Jeden hezký pohled delším sklem.

    LED čip 20W/12V - odpovídá klasickému halogenu 250W!!

    Za chvíli to vypukne.

    Japonec by řekl: Mistrovský sek...

    Dámy v akci.

    Dřevec vyžaduje zcela jinou techniku.

    Jezdec na BVH-1 minul...

    Slavnostní rozdílení cen.

    Vítězové - Pavel, Schwanton a Keča.

    Ještě ten 20W LED čip. Udělá z noci den...

    Tak ještě oběd, pak balit a odjezd.

    Krajina u Větéřova. Bouřková formace je už nad obzorem.

    Bylo to dost hustý, ale dalo se to...

    Krátce po projetí bouřky...

    Laik se diví, odborník žasne. Zázrak se stal skutkem! Opravená R348 u Černé! 

    Pauza na pumpě v Polné. Daleko nad Vápenkami zatím zuří bouře...

    Tak zde jsem si v roce 2014 ustlal. Kousek od zrcadla se šipkou.

    Ještě teď je tu vidět, jak jsem tu vylámal křoví. Inu,jsem pitomec k pohledání.

    Kultovní foto z mostu u Hořic. Tak tedy zase za rok...

    Pěkně vypečená uzavírka v Křivsoudově. Oplocená a na zámek. Na tabuli je výčet všech zákazů, co jsem porušil. Ale vrata jsem za sebou, jako správnej slušňák, zavřel...



    [Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

    Článek Vápenky 2015 - jako víno, i uzavírek bylo dost... je otevřen...
    Vložil: admin | Komentováno: 0x | Přidej svůj komentář! | Informuj o článku ostatní!
    Tiskni! | Zavři tento článek

    Náhled článku pro slabozraké

    Web motorkari.cz má nyní jiné kódování, pracuju na tom, zatím je RSS modul dočasně vypnutý.
      Na Vápenky!

    Zdali pak víte, že Rekreační středisko Vápenky má svůj, poměrně zajímavý a podrobný web? Má tu být letos sraz a tak, "abyste věděli do čeho jdete" tu máte link. Dočíst se tam můžete o Vápenkách úplně všechno. Web Vápenek můžete otevřít zde>>
    ukončit tabulku

    Motokari.cz

    Motomarket.cz

    K1400

    www.JAWAmania.info

    Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
    Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
    nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.