Víte v jaké vzálenosti jsou koleje od sebe na většině drah v Evropě? Čtěte...
Proč
nejrozšířenější rozchod kolejnic má hodnotu právě 1435 mm ? Ani v měrové
soustavě anglické, z které pochází, nejde o žádnou okrouhlou míru - je to 4
ft 8,5 in. Všeobecně se uvádí, že nyní používaný rozchod 1435 mm byl v této
hodnotě zaveden Stephensonem a často se označuje jeho jménem. Souvislost
však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Rozchod na prvních
železnicích vystavěných Stephensonem byl poněkud užší, a to 4 ft 8 in. =
1422 mm. Protože však Stephenson užíval minimálních vůlí mezi okolkem a
kolejnicí, docházelo v provozu při vzniklých nepravidelnostech v poloze
kolejí k potížím, které se projevovaly vzrůstem jízdních odporů. To bylo
řešeno zvětšováním rozchodu, až se v polovině 30. let minulého století
ustálila hodnota 1435 mm. Ale ani starší hodnota rozchodu 1422 mm nebyla
zavedena Stephensonem. Tento rozchod byl použit již na koněspřežných
železnicích v Durhamu, které pocházely již z 18. století. Zde konal
Stephenson své první pokusy s parními lokomotivami a později prostě použil
tohoto rozchodu i pro nově budované železnice. Zůstává ovšem jeho zásluhou,
že "úzký" rozchod (jak byl tehdy v Anglii nazýván) 1435 mm propagoval a
hájil až s fanatickým zaujetím, a tím přispěl k jeho všeobecnému zavedení
jak v Británii, tak i ve většině ostatního světa. Jeho prozíravost potvrzuje
skutečnost, že tento rozchod vyhovuje dodnes a přes občasné snahy o jeho
revizi zůstala jeho pozice neotřesena. Podívejme se nyní na některé teorie o
vzniku normálního rozchodu. Často se uvádí, že rozchod byl odvozen od
rozchodu kol silničních povozů, u kterých byla omezována vzdálenost mezi
vnějšími hranami kol na 5 ft = 1524 mm. Nějaký vztah k silničním povozům zde
určitě existoval. Nejstarší koněspřežní i parostrojní dráhy používaly
vozového parku, který byl konstruován velmi podobně jako povozy. To bylo
zvlášť nápadné u tzv. "plate railways", drah s kolejnicemi o průřezu
úhelníku, po kterých pojížděla vozidla s koly bez okolků, schopná jízdy i po
normálních vozovkách. Takto měla být původně stavěna i dráha Stockton-Darlington,
protože se na ní předpokládal provoz soukromými osobami vlastními vozidly.
Sporné však je tvrzení, že toto omezení bylo železnicím úředně
předepisováno. O tom nejsou žádné spolehlivé důkazy. Koněspřežní železnice v
Británii měly nesčetný počet rozchodů, od nejmenších až po 1422 mm; první
parostrojní potom od 4 ft 6 in = 1372 až po 7 ft 1/4 in = 2140 mm. Takový
chaos by ovšem nemohl nastat, kdyby byl rozchod úředně stanovován. Skutečně
v privilegiích prvních železnic zpravidla ustanovení o rozchodu chybí -
pouze u těch, které se napojovaly na již existující trati, se někdy
předepisoval rozchod shodný. K sjednocení rozchodů v Británii došlo až po
několikaletém "boji rozchodů", když zákonem z roku 1846 bylo rozhodnuto ve
prospěch hodnoty 1435 mm (s určitými ústupky pro existující Brunelovu síť o
rozchodu 2140 mm). V Irsku, kde byla situace podobná, byl jednotný rozchod
stanoven na 5 ft 3 in = 1600 mm. Závěrem se zmiňme o jedné rozšířené, ale
snadno vyvratitelné domněnce. Pochází z Roellovy encyklopedie a bývá často
citována. Tvrdí, že původním Stephensonovým rozchodem bylo 4 ft 6 in = 1372
mm, což je v britské soustavě okrouhlá míra. Poté měl být rozchod zvětšen o
2 1/2 in = 63 mm proto, aby se usnadnilo umístění válců uvnitř rámu
lokomotiv. Čtyřapůlstopový rozchod byl skutečně používán u koněspřežných i
prvních parostrojních železnic ve Skotsku, s těmi ale Stephenson neměl nic
společného. První lokomotivy s vnitřními válci typu "Planet" pocházejí až z
počátku 30. let, tedy z doby, kdy Stephenson již dlouho používal rozchodu 4
ft 8 in. Jak vidíme, zdánlivě jednoduchá otázka vzniku normálního rozchodu
na své rozřešení teprve čeká.

Jeden kuriózní obrázek, který můžete vidět na
trati za Jindřichovým Hradcem - kolejová splítka dvou rozchodů, užívaných na
veřejných drahách v ČR. Normálně rozchodná /1435 mm/ trať ČD do Jihlavy a uvnitř
760 mm úzkorozchodná trať Jindřichohradecké soukromé dráhy s velice komplikovanou
splítkovou výhybkou na odbočce do Obrataně, včetně úzkorozchodné odvratné
koleje.
Ing. J. Machač, Pramen: Železničář 2/91, foto: autor webu.