O Američanech se říká

O Američanech se říká
Vydáno dne 27. 03. 2005 (7089 přečtení)

že jsou jaksi trochu mimo. To je věc názoru. Nedávno jsem našel na síti jednu zajímavou stránku se železniční tématikou, která mne nadchla, ne tak ani kvalitou, je to dost vodfláknutý, ale...

Jedná se tedy o dráhu. Jmenovitě ze stanice South Fork do městečka Creede, dlouhou asi na naše poměry něco přes 30 km. Městys samotný je typickým americkým zapadákovem, velikostí odpovídá menší střediskové obci, na naše poměry tedy. První osadníci, jmenovitě Tom Buggs se svými bratry sem dorazil asi v roce 1800. O něco později, v létě roku 1840 se usazuje coby farmář, jistý Kit Carson poblíž soutěsky Wagon Wheel Gap. O té bude ještě řeč. Město samo je to typický produkt důlní horečky, v polovině devatenáctého století zde objevili stříbro, zinek a též v menší části i zlato. Crede se začalo rychle rozrůstat. Bylo z velké části dřevěné, jak je ve zdejším kraji zvykem, ničivý požár v roce 1892 jej téměř srovnal se zemí, ale to je vedlejší. Velká migrace lidí a především prosperující doly si vyžádaly odpovídající dopravu a tou byla železnice. Parní píšťala se ozvala poprvé v bizarním údolí Wagon Wheel Gap v roce 1893. Samotný název této nádherné lokality se těžko překládá, mohlo by to být něco ve smyslu "Škvíra na šířku kola u vozu" To by sedělo. Řeka Rio Grande zde prořízla skalnaté úbočí do hloubky víc jak sto metrů. Ostatně na obrázcích je to vidět. Jak už to na světě chodí, každé posvícení jednou skončí a zde tomu nebylo jinak. Po uzavření dolů ve druhé polovině dvacátého století došlo i na železnici. Poslední vlak z Creede odjel v roce 1972. V tom má tato dráha cosi společného s kralovickou lokálkou. Tedy ten zánik. Ale pak už je to jinak. Z piety ji ponechali svému osudu. Tak jak byla. A to by u nás, v Čechách možné nebylo. Vsadím se, že do dvou měsíců by zmizely koleje, do roka pražce /dobře hoří, hodí se na otop/. Ale Američani mají jinou náturu, snad z nedostatku vlastní historie je jim drahý každý artefakt, upomínající na minulost, byť z evropského hlediska nepatrnou. Jak jsem ze stránek vyčetl, existuje tam něco jako občanské sdružení, které se snaží vrátit zaniklou železnici zpět životu. Zatím se můžeme podívat, jak parta nadšenců, v létě roku 2001 projela tuto třicet let nepoužívanou trať na motorové drezíně...


Na prvním obrázku zleva: Matt Cutter /autor snímků/, Don Shank, Rich Mallard, Rob Gram, Roger Cutter. Mark Cutter a Rich Cutter, další členové týmu, nejsou na obrázku vidět. Stanice South Fork, odkud vyrazili, další tři obrázky: 1,5 a 2 míle za South Forkem, poslední obrázek v pětici je z Masonského národního parku, kam trať asi po 3 mílích vstupuje...

Máme za sebou 6 mil. Pak trať poprvé překračuje Rio Gande, most se jmenuje Silver Bridge, tedy Stříbrný most, ze stříbra pochopitelně není, míval kdysi lesklý bílý nátěr. Na třetím obrázku vidíte, že se trať po sedmi ujetých mílích začíná dost horšit, zub času vykonal svoje dílo. Další obrázek ukazuje místo, které bylo třeba vyčistit od kamenů, to udělali asi již měsíc před jízdou v květnu 2001, obrázek je z té doby. Poslední obrázek v řadě ukazuje opět volnou trať /8,25 míle/, mírné rozmazání snímku svědčí i o větší rychlosti, kterou na volném úseku jeli...

Po deváté míli jde do tuhého. Obrovské kameny je třeba z kolejí odvalit heverem. Také došlo i na výměnu a opravu pražců. Aby to nebylo málo, podělalo se i počasí. Prší a na dohled jsou již stěny soutěsky Wagon Wheel Gap. Zde nahlédneme do historie: Snímek z roku 1900, kdy na obrázku můžeme najít jedoucí vlak. Snadno si můžete porovnat monumentalitu tohoto přírodního útvaru. Pátý snímek je z roku 1940. Je z místa, kde trať vstupuje do soutěsky...

Další řadu začínáme snímkem legendárního Otto C. Perryho, zachycující nákladní vlak na dně soutěsky. Obrázek je z 15.9.1956. Další snímek je stanice Wagon Wheel Gap, která zřejmě sloužila jako výhybna, viz další snímek zhlaví. Oba barevné obrázky jsou již z doby, kdy byla trať mimo provoz. Staniční budova se nyní restauruje. Čtvrtý snímek nám opět ukazuje naše cestovatele, zřejmě kousek za místem, kde byl pořízen obrázek nákladního vlaku. Poslední je pak nádherný pohled při výjezdu z kaňonu.

Zde trať vstupuje do lokality označené na mapě jako "Flat Lands". Kvůli průjezdu bylo nutno otevřít ohradu pro dobytek. Pak následují krásné partie okolo Wassonova ranče a přejezd na druhý břeh řeky, oba snímky z mostu nebudou zřejmě asi z jednoho dne. Opět galerie Otto C. Perryho: nákladní vlak na tomtéž mostě, ale před 47 léty.

Osmnáctá míle: Jízda po léta nepoužívané trati nebude jistě procházkou růžovým sadem, tady se dokonce vaří, tedy elektrickým obloukem. Pohledem na vozík zjistíte, jak byli na cestu důkladně vybaveni: dieselagregátem, výkonnou svářečkou, rozbrušovací pilou atd. Do městečka Creede zbývá malý kousek, asi jedna míle, je již ostatně na dohled, ale jaká cesta je, vidíte sami. Prokopat se touto navážkou nebude legrace. A zde chybí dokonce kus koleje. Ale to již jsme u cíle: Pár historických snímků: Creede v roce 1907, pohled s návrší nad městem /asi rok 1910/

Nádraží v Creede v době své největší slávy /asi 1915/. Později už to tak slavný nebylo /mezi 1930 až 1950/. Na dalších třech snímcích vidíte jak vypadá nádraží dnes. Je pietně udržované a je zde městské muzeum. Zajímavé je i kolejiště. Z větší části tu zůstalo. Mimo jiné, koleje obchází budovu z obou stran.
Ještě se podíváme na Creede, jak vypadá dnes. I když je najdeme na seznamech měst, která se v Americe označují jako Ghosttowns, tedy "města duchů", kdysi živá a kypící, nyní opuštěná místa vzniklá v době zlaté horečky, nenechte se vyvést z míry. Dnes je to hezké malé městečko a možná tam zase bude jezdit vlak...
Mapy:

	Když už jsem v tom vykrádání serverů, tak přihodím ještě mapy oblasti, kterou jsme prostřednictvím webu navštívili. První je orientační, druhá /zleva/ je přehledná mapka lokality a zbylých pět je detailní pohled na úseky trati...
Čerpáno z těchto zdrojů: Hlavní stránky projektu Wagon Wheel Gap Route, stránek Historického muzea v Creede, fotogalerie Otto C. Perryho, a dalších informačních a turistických webů v USA. Informace o historii těžby rud v Creede možno získat zde a na dalších stránkách. Doprovodný text: autor a správce webu, volně čerpáno z překladu zmíněných stránek...