Pan Hrdina mi zaslal v mailu identifikaci jedné z lokomotiv, kterou můžete vidět na tomto webu..

Stroj můžete nalézt v sekci Vozový park/Parní lokomotivy. Vyfotografována byla, zřejmě okolo roku 1970 -74 v Trhovém Štěpánově. Její původ v sekci není určen, v době zařazení obrázku na web jsem historii lokomotivy neznal. Ale už je to jinak, viz text mailu:

Dobrý den,
na Vašich stránkách o vlašimské lokálce máte v sekci parní lokomotivy vystavenou fotku "neznámé" lokomotivy číslo 92-64.
Vězte, že se jedná o vlečkovou parní lokomotivu z cukrovaru Kopidlno, která kromě evidenčního čísla má na boku i jméno LUDVÍK. Začátkem 70.let byla využívána při různých oslavách. Výroba O&K č.9764/1922 *1). Dlouho stála na pomníku v Pardubicích.

Zdravím Zdeněk Hrdina

*1) Poznámka
Každopádně za informaci o lokomotivě velmi děkuji. Krátce bych doplnil historii firmy: Značka O&K je německá firma Orestein & Koppel. Jedná se o akciovou společnost založenou již v dubnu 1876. Zkladateli byli Benno Orenstein a Arno Koppel. Původně všeobecný strojírenský výrobní program byl záhy zcela přeoreintován na kolejová vozidla.
Na počátku dvacátého století tvoří největší objem výroby armádní zakázky. Pro tehdejší německou armádu staví firma malé lokomotivy a veřkeré zařízení pro tzv. polní dráhy (Fieldbahn). V roce 1908 vyjedou z bran továrny i první dieselové a benzinové motorové lokomotivy.
Prohraná válka a konec Vilémovského Německa v roce 1918  znamená omezení vojenské výroby dle platných mezinárodních dohod. Firma však záhy opět posiluje, je zahájena výroba těžkých důlních strojů a v roce 1934 vyrábí naříklad elektrické vozy pro metro v Buenos Aires.
Nástup nacismu v Německu znamená vyvlastnění firmy (zakladatelé a vlastníci byli Židé) název je z těchto rasových důvodů zkrácen na O&K a později se používá nový a to MBA (Maschienenbau und Bahnbedarf AG). Jsou vyráběny i těžké, válečné normálněrozchodné lokomotivy. Za války je devastujícím bombardováním velká část objektů firmy fatálně poškozena.
Sovětský sektor, později Východní Německo (NDR)
Po válce, na území tehdejšího Sovětského sektoru (Později NDR) zůstává lokomotivka v Nordhausenu. Výroba v již znárodněném podniku se však obnovuje až v padesátých letech. Opět se mění název firmy Orenstein & Koppel na VEB Nordhausen, vyrábějící lanové bagry, mimo jiných důlních strojů.
Továrna v Babelsbergu (také na území pozdější NDR) obnovila v roce 1947 výrobu lokomotivních kotlů, a o rok později závod vyrobil první poválečnou lokomotivu. Následuje přejmenování na Karl Marx Lokomotiv Werke (LKM). Konstrukce parních lokomotiv skončila v roce 1969. Následují dieselhydraulické lokomotivy. Poslední dieselová lokomotiva společnosti byla V 60 DB třídy D, byla vyráběna až do roku 1976. V průběhu 30 let jako LKM, společnost vyráběla přibližně 7760 lokomotiv; asi třetiny z tohoto počtu bylo vyrobeno pro export.
Americký sektor, později Západní Německo (SRN)
V západním Německu podnik pokračoval v činnosti po druhé světové válce, v roce 1949 opět pod názvem Orenstein & Koppel AG, se sídlem v Berlíně. V roce 1950 následuje fúze s Lübecker Crane Company. Po stavbě berlínské zdi v roce 1961 je ústředí přestěhováno do Dortmundu.
Od roku 1970 podnik neustále roste. V roce 1972, O & K měl pět pobočných závodů: Západní Berlín, Dortmund, Hagen, Hattingen, Ruhr a také Lübeck; včetně centrální výroby náhradních dílů v Bochum. Tento rok, měla firma 8.530 zaměstnanců. Společnost má 24 obchodních a prodejních kanceláří v Západním Německu a agentury na pěti kontinentech. Okolo roku 1988 vyrobila tato západoněmecká větev firmy největší hydraulické rypadlo na světě, s obsahem lžíce 54 kubických metrů.
Později, tuším po opětovném sjednocení Německa, se objevují ve výrobním programu některé zcela nové prvky, jako například výkonné klimatizační a ventilační jednotky.

ZAVŘÍT